V parku

„Neublíží nám to?“ zeptalo se děvče.
„Neudusíme se?“ přidal otázku desetiletý.
„Atmosféra je tu dýchatelná, vzduch je svěží a voní,“ odpověděl muž a nadechl se. „Ách...“
„Doma to někdy voní jako pes,“ prohlásil čtyřletý.
„Protože ho zakopali na dvorku za buňkou,“ zareagoval jeho bratr.
„Nikdo nikoho nezakopával,“ odporoval jim muž. „To je vada klimatizace. Rodiče by si měli zažádat o opravu.“
„Řeknu jim to,“ na to blonďáček.
Muž zavřel oči. Několik úderů srdce neříkal nic. „Pojďte se projít. Park jste v Habitatu ještě nikdy neviděly.“
„Pl-róč?“ ptal se čtyřletý.
„Stromy jsou moc vysoké. Světelná výška Habitatu je pouze deset metrů.“