Zkoumavě

Oběd u Děrevjanských začínal vždy přesně ve dvanáct. V čele stolu seděli pán a paní domu, po stranách děti a na opačné straně schovanka a guvernantka, přímo naproti Sergejovi.
Rodinné obědy tak poslední dobou dopadaly stejně – Sergej se zadíval do průzračných očí krásné vychovatelky a zasnil se.
Ano, Tamara je moje manželka, napadalo ho často, ale svými přísnými rysy a strohou siluetou se nemůže vyrovnat Natálii, tak křehké a něžné.
Znal všechna gesta, kterými mírnila dětské hašteření, všechny jemné úsměvy i drobné vrásky. Studoval je každý den – od poledne až po energické tlesknutí, kterým jeho žena společný oběd končila.