Svoboda chutná popelem...

"Pod médskými meči rudé, Ninive teď naše bude, město patří vítězům..." Plakala nad zkázou míst, kde si mohla hrát na člověka.

Obešla roh a zahleděla se na mužíka s arkebuzou.
"Člověka s vlčí duší jsem už dlouho neviděla... Skoč do náhonu!"
Ty oči se Ukkovi vryly do paměti. Pokryl ho ledový pot a mrsknul sebou, aby splnil příkaz.

Bosýma nohama laskala popelem pokrytou dlažbu a dokončila čtvrtý verš Ošklivé průpovídky.

Švédští marodéři dokázali odhadnout, jak rychle uniknout ze zapálených domů. S plamenným drakem, který vyšlehl z oken a uchvátil je do spárů, až apoštoly na jejich hrudích bouchaly, ovšem nepočítali.