Lydie, Daniel a Wolfgang Amadeus

Obrázek uživatele Arenga
Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na Zahrajeme si spolu?.

(z pohledu Lydie)

kdesi na Moravě, časné jaro 1889

Drabble: 

„Jestli nás někdo uvidí, bude to hrozný malér,“ šeptla Lydie, když spolu kráčeli šerou a až nepřirozeně tichou školní chodbou.
Neotočil se, měla však pocit, že se usmál. „Nebojte. Nikdo nás neuvidí.“
Teď mluvil pravdu. Ale jak si tím mohl být tak jistý? Neměla s touhle šíleností souhlasit!
„Odkud pocházíte?“ zeptala se nahlas.
„Z Pardubic.“
Zastavila se. „Zase lžete! Není vám dvaatřicet a nejste z Pardubic. Kdo ví, jestli se vůbec jmenujete Daniel Kostelecký.“
Neodpověděl.
„Přišli jsme sem, abychom hráli,“ připomněl. „Vyloudit něžné hlasy z hlubin tohoto ušlechtilého nástroje. Pojďte.“
Usedli bok po boku ke klavíru.
Vzápětí všechno pohltila hudba.

Komentáře

Obrázek uživatele kytka

Hmm. Proč jí klame s Pardubicema? Chce ji zkoušet?
Pěkně se nám to rozvíjí. Jsi dobrá, jak navazuješ.

Obrázek uživatele Arenga

tak zatím se mi navazovat daří, uvidíme, co dál
proč ji klame? protože má nějakou identitu a musí se jí držet, nemůže každému tvrdit něco jiného

Obrázek uživatele kytka

Ajo, to je logický vysvětlení.

Obrázek uživatele Aries

Divím se, že se jí po tomhle nepletly klávesy

Obrázek uživatele Arenga

:-) možná pletly

Obrázek uživatele Aplír

Hezké. Moc se mi líbí poslední věta.

Obrázek uživatele Arenga

děkuju

Obrázek uživatele mila_jj

Copak to provádějí za klukovinu? :)

Obrázek uživatele Arenga

šli si zahrát na klavír - do školy, akorát už je tak trochu večer a jsou tam spolu sami, takže kdyby je někdo viděl, byly by z toho na malém městě v roce 1889 asi dost velké řeči - proto se Daniel postaral, aby je nikdo neviděl

Obrázek uživatele Tora

Nevím nevím, není málo obezřetná?

Obrázek uživatele Arenga

přesně to si v tuhle chvíli asi říká taky, kam to vlezla

-A A +A