Hříchy mládí

Tony ani nevěděl, odkud se ty sešity vzaly - sentiment, nesentiment, rozhodně si neschovával kdejaký potrhaný, flekatý kus papíru. Jedině , kdyby na něm byly první řádky JARVISova programu.
Prolistovat prvních pár stránek a usmál se. Muselo mu být tak deset, když začal sepisovat svoje první příběhy o Kapitánovi a jeho statečném, historií zapomenutém pomocníkovi Tonym.
Ani nevěděl jak, ale za chvíli měl sešit přečtený, a pak další, a další…
Z toho posledního přečetl sotva stránku a už cítil, jak mu rudnou uši.
Jeho šestnáctileté já mělo fantazii. Sice ne znalosti anatomie a co je lidské tělo schopné zvládnout, ale rozhodně fantazii.