Na hraně

"Tohle nemá cenu zachraňovat! I tak docházejí zásoby."
Kdyby šlo o jeho pacienta, hádal by se Hush do krve, nejspíš ne vlastní. Takhle i docela souhlasil. Nějakou smůlou se mu nepodařilo úplně omdlít. Výbuch mu spálil kůži na půlce těla, zlámal ruku a pánev. I kdyby přežil, bude GAR k ničemu.
Jen doufal, že ho zastřelí, a nenechají ho několik dní dodělávat.
Další hlasy. Někdo se nad ním hádal.
Pak studený dotek hypospreje na krku.
Ta nejlehčí cesta ven.

Probudil se v místnosti, která byla cítit dezinfekcí a bactou.
Až za pár dní dokázal přijmout, že to opravdu není márnice.