Vodní muž

Říkali mu nejtišší z lidí.
Bylo s podivem, že tou tichostí dokázal vést tak hlučný národ.
Celý život žil v poušti.
Dokázal najít vodu pro ovce i pro lidi.
Zemi, které měl vládnout, dál lekcí tím, že největší zdroj vody proměnil v krev.
Vodou moře provedl otroky ke svobodě, a pak v ní utopil nepřátelské vojsko.
Hořkou vody proměnil v pitnou vhozením dřeva, že skály ji vyvedl slovem.
Voda byla zdrojem jeho života.
A nakonec voda byla i jeho pádem.
Když konečně hlasitost překonala tichost.
Když poušť rozhlodala nervy tak, že se neovládl.
Když voda nebyla tam, kde být měla.