Nechť boj započne

"Dost bylo kecání!" rozhodl se Adam. "Jdeme tomu Bohovi vyprášit kožich!"
"Do boje, Adame, já ti zase zahraju!" nadchl se troubadůr. Hrábl do strun, a nic. Zkusil to znovu, ale opět bez odezvy.
"Proč nehraješ?" podivil se Adam. Vtom ale uviděl, jak Bohovi v ruce zlověstně září motyčka.
"Myslíš si, že bych ho nechal?" ušklíbl se Bůh.
"Co jsi mu sakra vyvedl?" vykřikl Adam.
"Tu jeho hudbu jsem nahradil hlukem ticha. Celkem užitečná schopnost, když nechcete, aby vás někdo vyrušoval."
Adamovi mezitím došlo, že Bůh má svou moc nejspíš uloženou v té motyčce. Skočil, natáhl po ní ruku... a prd.