I stalo se na přelomu roku
Nahrazuji téma č. 18 - Respektující výchova
Ve čtvrtek jsem nestíhala ani číst a komentovat...
Trpělivě čekám, až bude po desáté...
Postkoitální splín/deprese/dysforie
Zraněná šelma. Tak jí připadal, když přerývavě oddechoval a svíral ji tak pevně, že to bolelo. Chtěla se vyvléknout, ale stisk ještě zesílil a jeho "Ne..." znělo jen zpola lidsky.
Pohladila ho po nahém rameni. Pochopil, že ho neodežene, a uvolnil se.
"Tys vážně ještě nikdy..."
Nechápala to. Byl starší než ona, která se sama sobě zdála stará a odkvétlající. Proto mu nakonec podlehla.
"Já... Věděl jsem, že jsem... takový..."
Jí vůbec nevadilo, že je "takový"... Modřiny, škrábance, veškerá hladová dravost, pro kterou si ve vlastních očích nezasluhoval vykoupení.
"Já tě neodsuzuji," řekla měkce. "A Bůh je milosrdnější, než myslíš."
To máte za to, že posíláte takové téma, když mám chuť šířit slávu kanadského klezmeru.
Ačkoli bych měla přiznat, že dotyčná asi pětatřicetiletá vdova se již stihla podruhé vdát a tohle není manžel... Název odkazuje na kapitolu 11, 2. knihy Samuelovy.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Je to hrozně dobrý, akorát
Je to hrozně dobrý, akorát větu "pochopil, že ho neodežene," jsem si musela přečíst asi třikrát, než mi došlo, jak je to míněno
Je pozdě večer a je to trochu
Je pozdě večer a je to trochu krkolomné spojení;) Ale chápu.
Divoký západ je holt divoký.
Tak ono je to takové divné
Tak ono je to takové divné místo v čase a prostoru, kdy si lidé ve "svobodné" zemi zkoušeli znovu vymezovat hranice... A pak přišla trať a telegraf a zákon a pořádek.
Tohle je jedno z drabblat, ke
Tohle je jedno z drabblat, ke kterým se budu vracet. Počítám, že tam pokaždé najdu něco nového, nějakou další vrstvu. Skvělé.
Tak to je veliký kompliment a
Tak to je veliký kompliment a jsem hluboce poctěna.