Nauč se bát

„Je bez pořádných zubů a drápů. Je sám,“ zaradoval se malý vlk.
„Radši pojď,“ zavrčela jeho matka a zamířila hlouběji do lesa, kde necítila znepokojivý pach. „Nauč se ho bát,“ nařídila synovi.
„Nemá ani parohy, ani kopyta a chybí mu dvě nohy,“ namítlo srnče.
„Ale dokáže tě zabít z druhého konce pole,“ řekla srnka.
„Ubohá napodobenina,“ vysvětlil opičák svým nejmladším vnukům. „Unesl mého praděda a před dvěma velkými dešti vaše sourozence.“
„Mluvíš o něm jako o jednom a přitom jich je tolik,“ namítla jedna vnučka.
„Má mnoho podob. Umí se rozpoltit. Je to náš nesmrtelný strýc a jmenuje se Strach.“