Iš jondî
Když mi Stevko přečte téma: No tak to jsem namydlená. Zvuk dž se ve středozemských jazycích přece vůbec nevyskytuje.
V polospánku při usínání: Počkat, co ten znak teda dělá v základní sadě tengwaru?
Takže ono to nakonec půjde. Akorát je to děsnej infodump.
Od piva mě vyruší temný Haraďan. „Smím ti položit otázku?"
„Nehledám muže."
Zasměje se. „Ale ne. Mate mě, jak se ve vaší řeči řekne ,můj'."
„,Nî'."
„Takže když řeknu ,nî nyškai' –"
„Kolik držíš otroků, že jen dětí je několik?"
„Cože? Mluvím o své dceři a synech!"
„Dcera ti nepatří. Musíš říci ,iš'."
„,Iš nyška'?"
„Pokud zdůrazňuješ, že potřebuje tvou péči."
„Dávno ne."
„Pak jedině ,iš jondî'. Jak je možné, že máte stejné slovo pro vlastního dospělého potomka i pro cizí bezbranné mládě?"
„Máš pravdu. Vyložený ,džin'. Hezké slovo pro závadu. Úderné. Zajímalo by mne, jak vzniklo."
„Neslyšels nikdy prasknout pružinu?"
Pokud se divíte, jak je tohle možné, tak vězte, že zatímco v Mordoru je rasová segregace značná, mezi východoharadskými nomády jsou skřeti integrovaní docela dobře. (Třetím ohniskem skřetího osídlení jsou pak severské kmeny, jejichž území je, jak je ve Středozemi obvyklé, rasově homogenní.)
Ke všem balrogům, další infodump! Už držím klávesnici.
- Číst dál
- 4 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit