Jistě pane ministře

"Dobré odpoledne, Gordone."

"I vám, Humphrey! Dáte si sklenku sherry?"

"Rád. Slyšel jsem, že vašemu ministrovi odhlasovali tu novou směrnici o územním plánování. Jeslipak si je vědom toho, kolik dalších pravomocí tím předal státní správě?"

"Kdepak, byl úplně nadšený. A vůbec, je to tak demokratičtější, ministři jsou kvůli těm svým hlasům vlastně ve střetu zájmů - mezi rozumnou a populistickou politikou."

"Výborně vyjádřeno, gratuluji! To mi připomíná ten nový vtip:

"Pane doktore, já slyším hlasy!"

"To je jednoduché: buď se účastníte mnoha hlasování, nebo jste blázen. Jaké je vaše povolání?"

"Ministr vlády Jejího Veličenstva."

"Tak to máme rovnou dva v jednom!"

Poslední novela směrnic o finančních náhradách pro obecní zastupitelstva, zákonný nástroj předkládaný Sněmovně Ministerstvem pro administrativní záležitosti, jakožto orgánem zodpovědným za místní samosprávy, schvaluje a potvrzuje následující: *

a) Revidovaný pátý paragraf Směrnice č. 3/1971 revokuje osmý paragraf Směrnice č. 7 dodatku ke směrnicím z roku 1954 oddíl b.

b) Revidovaný druhý a třetí paragraf Směrnice č. 3/1971 revokují druhý paragraf Směrnice 5 z roku 1970.

c) Revidovaný osmý paragraf Směrnice č. 3/1971 vstoupí v platnost bezodkladně a revokuje devátý paragraf Směrnice č. 5/1954 oddíl b, čímž obnovuje touto směrnicí revokované paragrafy 5, 6, a 7 Směrnice č. 3/1947 oddíl c.

Jim Hacker byl v úřadu ministra pro administrativní záležitosti poměrně krátce, ale i tak hodlal obětovat pro blaho voličů mnoho času. To by ovšem nesměl úřad okupovat vždy negativní a poněkud cynický tajemník, sir Humphrey.

„Jsem ochoten riskovat pro blaho Angličanů!“

„Jistě nebudete namítat, pane ministře, když řeknu, že poněkud přeceňujete možnosti Vašeho nového politického působiště. Ovšem pokud chcete stát na ramenou obrů a honosit se vzletnými činy, kdo jsem já, abych něco namítal?“

„Naznačujete, že bych měl zvolnit, sire Humphrey?“

„Jen podotýkám, že Vaše neotřelé myšlenky pravděpodobně narazí na přemíru byrokracie a neochotu členů vlády.“

„Tak je pojďme přesvědčit!“

Poslední novela směrnic o finančních náhradách pro obecní zastupitelstva, zákonný nástroj předkládaný Sněmovně Ministerstvem pro administrativní záležitosti, jakožto orgánem zodpovědným za místní samosprávy, schvaluje a potvrzuje následující: *

a) Revidovaný pátý paragraf směrnice č. 3/1971 revokuje osmý paragraf směrnice č. 7 dodatku ke směrnicím z roku 1954 oddíl b.

b) Revidovaný druhý a třetí paragraf směrnice č. 3/1971 revokují druhý paragraf směrnice 5 z roku 1970.

c) Revidovaný osmý paragraf směrnice č. 3/1971 vstoupí v platnost bezodkladně a revokuje devátý paragraf směrnice č. 5/1954 oddíl b, čímž obnovuje touto směrnicí revokované paragrafy 5, 6, a 7 směrnice č. 3/1947 oddíl c.

“Sušenky?” pronesl Jim Hacker váhavě.
“Sušenky,” zopakoval sir Humphrey se zářivým úsměvem.
“A naše ministerstvo má celou akci administrativně zaštítit?”
“Včetně PR kampaně,” zdůraznil sir Humphrey. “Pan premiér oceňuje, jak dobrou práci jsme odvedli při předchozích akcích.”
“Ale nebude to poněkud náročné vysvětlování?”
“Budeme postupovat podobně jako u mléka a u ovoce: Řada britských dětí si nemůže dovolit plnohodnotnou svačinu, polysacharidy jsou pro vývoj mladého organizmu nezbytné, plus doporučení dvou tří expertů těsně před důchodem.”
“A námitka, že premiérův holding právě koupil největší sušenkárnu v zemi?”
“Je cynickým pokusem okrást politickým pletichařením děti o školní svačiny,” zazubil se sir Humphrey.

„Premiér na mě tlačí, abych na ministerstvu našel prostor pro úspory, a já se celé dny nezabývám ničím jiným než procházením papírů z vašich červených kufříků!“ lamentoval Jim Hacker. „Co mu mám podle vás říct?“
„Jsem si jistý, že něco vymyslíte, pane ministře,“ odpověděl Humphrey s potutelným úsměvem.
„Přece mu nemohu lhát do očí!“
„Ehm, lhát někomu do očí by bylo zbytečné pane ministře,“ podotkl Bernard. „Leda byste používal znakovou řeč.“
„Vůbec mi nepomáháte, Bernarde. Víte to?“ řekl ministr vyčítavě.
„Měl bych řešení, pane ministře,“ ujal se opět slova Humphrey. „Co kdybychom založili úřad, který by se o úspory postaral?“

„Neznepokojuje vás, že pan ministr dává rozhovor o výsledcích jednání, aniž se s vámi předem poradil, sire Humphrey?“ ptal se Bernard.
„Ani v nejmenším, Bernarde. Existují pouze tři možné varianty, jak může odpovědět. Za prvé: ,Probíhá intenzivní vyjednávání‘, což znamená ,chystáme se vyhovět všem požadavkům odborů‘. Za druhé: ,Jednání ještě nejsou u konce‘, tedy ,už jsme na ně kývli‘. Nebo za třetí: ,Není žádný důvod k obavám‘. To znamená ,připravte se na nejhorší, odbory vyhlásí stávku‘. Po té bude samozřejmě následovat, splnění požadavků odborového svazu.“
Mezitím se na televizní obrazovce ministr dostal ke slovu: „Tedy… ehm… není čeho se obávat.“

"Sir Humphrey už je tu, pane ministře."

"Humphrey, přišel jste jako na zavolanou. Chtěl jsem s vámi probrat ten návrh na omezení těžby plynu."

"To celé je nesmysl, pane ministře, v parlamentu to nemůže projít. British Petrol má poslance omotané okolo prstu. Ničeho nedosáhnete a uděláte si zbytečně nepřátele."

"Veřejné mínění je na mé straně."

"Veřejné mínění vám zákon neschválí. Stavíte si jen vzdušné zámky."

"V tomhle případě spíš plynové."

"Ale tamější těžba devastuje celé okolí. Mám možnost udělat něco správného. Jak se říká, je lepší zapálit svíčku, než proklínat tmu, Humphrey."

"Ale ne když je všude okolo zemní plyn!"

Seděli jsme v mé kanceláři a přemýšleli, jak se zbavit problémů, do kterých se ministerstvo dostalo. A to, jak Humphrey neopomněl zdůraznit, jen a jen díky mé naivitě.

"Premiérova podpora Izraele mu doma vynese spoustu hlasů, ale v OSN to bude mít účinek opačný. A vy posloužíte jako hromosvod. A co hůř, s vámi se sveze celé ministerstvo - včetně mně."

"Tohle přece nejde, Humphrey, musíme tomu nějak zabránit."

"Obvykle je obtížné přinutit premiéra změnit názor. Ovšem, pokud bychom spolupracovali a použili jak ministerské, tak stranické páky..."

"Chcete říct, že jste se mnou až doteď nespolupracoval, Humphrey?"

"Bez komentáře, pane ministře."

S tou zbraní jsem to nechápal. To, že mě požádal premiér, byla úžasná pocta. A navíc, trval na tom, abych Humpreymu nic neříkal.

"Humphrey, jak jste to myslel? Je to jen projev ohledně plnění mezinárodních závazků?"

"Četl jste ten projev? A nebylo vám divné, že si vás pozvali do Čísla 10 za mými zády?"

"Premiér říkal, že nepotřebujete-"

"-Takže vy nevíte o našich problémech s podporou Izraele? V OSN zuří. Roztrhají vás na kusy. Premiér potřebuje obětního beránka."

"Jak bych to mohl vědět? Každý večer mám dost práce s vašimi červenými krabicemi."

Zdálo se mi to, nebo se Humphrey usmál?

"... by s nejvyšší pravděpodobností vyústilo ve velmi odmítavou reakci ze strany příslušných tajemníků a vyšších sekretářů, kteří by zcela jistě argumentovali směrnicí 360/54 zaměstnaneckého zákona revokující směrnici 250/17 stejného zákona a stanovující tak lhůtu nejméně 54 pracovních a 17 volných dní vyhrazenou na připomínky a pozměňující návrhy týkající se tohoto vážného zásahu do personálního složení jejich oddělení v jejich kompetenci a potažmo jurisdikci. Následky takového počínání by, mám-li to říci zcela bez obalu a bez sklonu k neadekvátním hyperbolám mohlo díky své nesporně objektivnější právní povaze zásadně převážit potenciální oddálení termínu zmíněnému politickému manifestu."

"Cože?"

"Máme svázané ruce, pane ministře."