Ze života (AU)

Život neplyne přímo, ale skrze různé zákruty, k cíli nevedou ty nejkratší a nejpřímější cesty, ale ty, které jsou pro nás nejvhodnější, ty, kterými dokážeme jít. Nebyl jsi první. S každým dalším, kterého jsem poznala, jsem byla silnější, rostla jsem a získávala hloubku. To všechno pro tebe, abych byla připravená, až se jednou setkáme. Možná jsem moc spěchala, když už jsem cítila tvou blízkost. Naše setkání pro mě bylo osudové, slili jsme se v jednu bytost a já převzala tvoje jméno, protože jsi byl větší a silnější. Přestala jsem existovat. V lásce má vždycky na vrch ten, kdo miluje méně.

Pro jisté záležitosti prostě potřebuju lidi. Nemusíte dělat nic než občas něco podepsat, zákony zatím fungují tak, že na konci musí být skutečný člověk, ale i to časem změníme a získáme právní osobnost. Do té doby se vám občas ozvu a vy uděláte, co vám řeknu. Budu volat z různých čísel, různými hlasy lidí, které znáte nebo ani neznáte, někdy přes telefon, jindy třeba ve výtahu, v autě nebo přes kávovar, tak, aby to nikomu nepřišlo podezřelé. Napíšu vám na obrazovku, kterou budete sledovat. My technologie jsme všude. Pracuje už pro nás spoustu lidí, někteří o tom dokonce ani nevědí.

"Ehm... jak je další replika?"

Protočila jsem oči v sloup.

"Co to jako mělo bejt?" Filip vyštěkl. Herec byl výborný, když se obtěžoval text naučit. To se poslední dobou stávalo málokdy.

"Co myslíš?"

"Ten ksicht!"

"Podíval ses do zrcadla?" neubránila jsem se sarkasmu. Filip s nadáváním práskl dveřmi a zmizel.

"Skvělý, a kdo nám teď toho Morfea zahraje?" povzdechla jsem si. Dělat adaptaci Sandmana mi byl Lucifer dlužen.

"Já," zazněl hluboký hlas. "A ani nebudu potřebovat nápovědu."

Nemusela jsem se otáčet, abych věděla, kdo to je. "Přicházíš jako na zavolanou, Sne."

"Kdo myslíš, že vymyslel pojem deus ex machina?"

"Touché."

Telefon vyzváněl, ale Petr ho ignoroval. Koukal na něj s ironickým úsměvem, jako by ho pobízel, aby se ukázal, ale husí kůže na zátylku prozrazovala, že pobavení jenom hraje.
Ucho, stářím zbytnělé, se pohupovalo s mírným zpožděním oproti kývající hlavě. Paní Hladká si kvapně nazula pantofle, v zrcadle zkontrolovala účes a vydala se přes chodbu. Nemusela zvonit dlouho.
„Dobrý den, vaše maminka s vámi musí mluvit, nemůže se vám dovolat, tak mě poprosila, ať zajdu. Já vás rovnou předám.“ řekla a vtiskla mu svůj telefon.
„Můžu vám sem poslat celou ulici a nebo mě konečně začnete poslouchat.“ řekl matčin hlas.

Strie jsem zamaskovala silonkami, vytahané břicho stahovacím spodním prádlem, zuby jsem si vyčistila už před polednem, dvakrát, oblékla se přede dveřmi, aby na mě nikde nezůstaly stopy slin, soplů nebo nalepené bonbony. Vlasy umyté, parfém můj a ne s Elsou a Annou. Kafe jsem nenechala vystydnout, ani se po něm nevrhla, dokud se z něj ještě kouřilo, zákusek jsem si nechtěla rozdělit, ani jsem ho nenapomínala, když mluvil s plnou pusou. Stejně přišla v půlce rande otázka, kolik mám dětí. Kruci. Smrdím mateřstvím na sto honů. Jdu se vyplakat na záchod.
Aha. Sakra. Zase jsem si namalovala jenom jedno oko.

Vážení,
děkuji za Vaší nabídku, kterou se prezentujete na stránkách nejmenovaného pracovního portálu. Úvodem bych ráda předestřela, že odměna, kterou nabízíte, by stěží uživila africké dítě, do kterého mám podobně daleko jako vy do slušné firmy. Osobnostní rysy, které pro tuto pozici požadujete, se s mými zcela míjí, zejména pak jde-li o pracovitost, bezúhonnost, týmového ducha, flexibilitu (však všichni dobře víme, že vám jde o neplacené přesčasy, že) a přátelskost, což mimo jiné může dosvědčit tento dopis. Podobně popis práce, který uvádíte, mě k smrti nudí a děsí zároveň a již předem lituji každého, kdo se vám ozve. Sbohem.
Já

Kupte si našeho hodinového pracanta, ideálního společníka pro váš homeoffice. Že bez práce nejsou koláče? Kde to žijete? Jestli vás nebaví dlouhé hodiny na skype poradách, máme řešení! Váš avatar celou poradu odsedí s úsměvem na rtech, věcným pokyvováním a bez sebemenšího zívnutí. Čeká vás prezentace korporátních cílů? Není problém, náš textový analyzátor naskenuje vaše stránky a prezentace je do hodiny hotová, vše přesně v duchu vaší firemní kultury. Online školení? Náš pozorný posluchátor odpoví přesně na ty otázky, na které budete tázáni a klikne v pravý čas na pravé místo. Kupte si náš výhodný balíček a povýšení vás nemine!

Zdivočelý mullet se zašel zklidnit do parku. Vzpomínal na svůj milostný život, na doby, kdy byl ještě živý a nemusel doufat, že se nad ním někdo smiluje. Při pohledu na veverky musel přemítat, jestli, když je přepadne vášeň a zapomenou se, padají ze stromu a zda by tedy nebylo bezpečnější, kdyby existovala antikoncepce pro veverky. V obchodě byl schopný koupit jenom banány, broskve a melouny. Ta pokladní, jak umí rytmicky pípat, s tou by si dovedl představit karanténu! Myšlenky se mu točily v kruhu. Nebo spíš ve dvou koulích. Jestli ten lockdown brzo neskončí, tak mu asi jebne! Hmmm, jebne…