DMD Bonus č. 5 pro 20. 4. 2018. Téma: Já nic já muzikant (nekrolog)

Dne 12. úmorna roku 128 p.set. zemřel náš milovaný soukmenovník a kolega Ilya Ivanovič Jelochin. Byl nám drahým původcem k Bohu, dokázal poradit a podržet v těžké chvíli. Jeho víra byla nezdolná a čistá. Většinu svých sil věnoval nemohoucím a nemocným v polní nemocnici. Do poslední chvíle s nimi byl a když nebylo pomoci, pomáhal jim najít cestu k Bohu.
Zemřel při nešťastné nehodě, když spadul ze srázu. Trhá mi srdce vpomínka na ten den, na to, že jsem mu nemohl pomoci. Bude mi na vždy chybět, přál bych si, aby byl stále s námi.
Za truchlící kolegy, Dimitrij.

Milí smuteční hosté, sešli jsme se, abychom vzpomněli draka Tříhlavce. Přesněji, jediný hoste, potažmo vrahu onoho přemilého kamaráda. Co sis myslel, ty Bajajo? Hrdino! Žes udělal dobře? Prdlajs.
Náš drak byl ozdobou kraje.
Národním bohatstvím, technickou i kulturní památkou.
Predátorem na vrcholu.
Ekologickou raritou regulující nadbytečné množství princezen.
Jaké štěstí! Bez něj bych dnes byl nešťastně ženat s princeznou Fiflenou. (Madlenka ze mlýna je o hodně hezčí.) A ty, pitomče, taky uvidíš. Zabils draka, abys dostal Slavěnu. Je to hloupá, uhádaná, rachitická koza. Takové míval Tříhlavec nejraději.
Ty si ještě vzpomeneš! Od oltáře do hrobky je daleko. Navíc vedle ní...

"Takže divá žena. Místo aby řádně a podle zvyků sváděla a utancovávala mládence, zvrhla se a tahala s ďábly. To bylo pro ostatní divoženky až moc, takže ji zbavily tváře, vyhnaly a proklely. Ona ale během hrátek s čerty získala víc, než tušily. Zotročila koboldy v podzemním dole, což šlo snadno, protože ti byli v nemilosti kvůli měděnému obrovi. Ona jej zlým kouzlem oživila a zneužívala. Když se pokusila očarovat místního mládence, jeho dívka zbavila obra kouzla, osvobodila skřítky a ti svrhli na divoženku důl a zabili ji.
A vy jste se tam nachomýtli náhodou.
To mi chcete tvrdit? Ano?"

„Tak tedy, sešli jsme se zde, abychom uctili život a smrt našeho milovaného bratra. I když, já osobně jsem ho nemohl ani cítit a pokud vím, nesnášel ho úplně každý, jak dokazuje účast na téhle šaškárně. Pánové důstojníci si sedí v teple a nás vyženou do mrazu, který tenhle mrňavý ohníček rozhodně nerozežene. Zajímalo by mě, jestli to tělo aspoň shoří, aby se nevrátilo zpátky. Kdyby jo, určitě by to byla moje vina. Ale jak říkám, jeho stráž skončila a já doufám, že na mě zbyde aspoň trochu studený polívky. A že nikdo neřekne, že jsem zase něco udělal špatně.“

Od prvního okamžiku, kdy jsme se poznali, jsem věděl, že se na ni můžu bezvýhradně spolehnout. Ať bylo horko, nebo zima, vždycky si zachovávala správnou pozici, ať byla jakkoliv napjatá, držela svůj tón plný, bohatý. Nevrčela, jak rády činívají jiné, nechovala se kluzce, naopak, dokázala žít v harmonických vztazích s celým svým okolím, dokonce uměla rozezpívat některé ze svých sousedek, zejména by sobě nejbližší, a při představení je obětavě dolaďovala. Také ráda a ochotně přebírala vibrace, které zněly kolem ní, a svým osobitým způsobem je obohacovala. Mohu bez uzardění říci, že mně i mé loutně bude chybět.
Sbohem, struno D.

Loki, syn Fárbautiho a Lauyfeye, polobůh, poloobr (v závislosti na okolnostech, ale vždy famózní), bůh šprýmař, pobratim Ódina, Otec klamu (v přeneseném významu), otec vlka Fenrise, hada Jörmunganda a Hel (všem se snažil posílat dárky k narozeninám) i podezřele nenápadně vyhlížejících Narfiho a Váliho, matka Sleipniho, údajné „břemeno“ v Sigynině náručí, milenec Angrbody, vynálezce sítě (podle zlých jazyků internetu), údajný vrah Baldra, zaručený vrah nudy, ten, jenž své jméno laskavě propůjčil sopečné depresi na Jupiteru (což není metafora pro mytologický crossover) a britskému herci, zemřel v souboji s nejmenovaným otrapou v poslední bitvě světa.
Otázkou je… kdo tenhle nekrolog napsal?

Přišli jsme se rozloučit s naší milou kamarádkou, vždy dobře naloženou tanečnicí v roztomilé červené sukýnce. Její úsměv a obětavost nám v posledních letech prozařovaly dny a se vším si věděla rady. Donedávna jsme si mysleli, že je nevinnost sama, než sem přiletěl turecký měsíc, sestoupil z oblohy a střelil jí mezi oči. Ukázalo se, že byla v makových produktech zapletená mnohem víc, než se obecně myslelo a její kartel s Broukem Pytlíkem měl na svědomí mnoho hmyzích životů. Odtud taky ikonický věneček z perel, za každého mrtvého broučka jedna. A jen tak mezi námi, panenka to už dávno nebyla.

Dne 19. dubna náhle zesnula v Praze v požehnaném věku 100 let paní Mary Mac Douglasová. Neohrožená kovbojka a postrach všech trampů známá všeobecně jako Babička Mary až do poslední chvíle překvapovala svou vitalitou a zdatností.
Předsedové nejvýznamnějších politických stran okamžitě ve vzácné shodě vyjádřili hlubokou lítost a zároveň údiv nad nečekaným koncem velké pistolnice.
„Myslel jsem, že tu s námi bude ještě dlouho,“ prohlásil předseda Strany silné ruky Miloš Nezmar.
„Právě jsme doufali v úspěšnou budoucí spolupráci,“ prozradil předseda Hnutí za vlastní kapsu Ondřej Nahrabal.
Poslední rozloučení s Mary Mac Douglasovou proběhne 25. dubna v obřadní síni ve Štěchovicích.

Vzpomínka na něho nás bude provázet po zbytek života. Bylo mu souzeno strávit v naší společnosti pouze krátký čas, přesto se zapsal nesmazatelně do dějin.
Byl nám věrným společníkem v dobách temných. Pomáhal nám překonat strach, beznaděj a pocit zoufalství, kdy nám do žil vléval naději, že jednoho dne bude lépe.
Byl svědkem našich úspěchů, které s námi neváhal slavit až do brzkých ranních hodin.
Byl příčnou mnoha bolehlavů a žaludečních potíží, přesto klidně stál a na výčitky ostatních nedbal.
Byl tím, koho každý muž miloval a koho všechny ženy proklínaly.
Sud tmavého ležáku - naražen ve středu, dopit v pátek.

Dle oznámení rodiny po krátké nemoci skonal Jan Modřina, frontman kapely Prstokrad.
Dlouholeté fanoušky zamrzí, že jeho tzv. zvířetníkový cyklus obsahující alba

Shoď skopce z kopce
Ublíženci ku blíženci
Váhy odvahy
Z raka vrak
Vodnář jede vod Nář
Býk či nebýk?
Zlevněný král džungle
Pannapr (spolu s Evou Harmesan)
       (ve spolupráci s Příbramský kapr, s.r.o.)
Na střelce kompasu spravedlnosti (spolu s Jirkou Kájínkem)

zůstal zatím nedokončen.
Poslední rozloučení proběhne 20. dubna v pět ve Velké síni krematoria Náře, součástí bude veřejná produkce skladby Hoblinková koupel z prvního zmíněného alba.
Český dadafolk ztrácí naštěstí tímto neštěstím svého nejvýznačnějšího představitele.