DMD č. 9. pro 9. 4. 2020. Téma: Držkopád

"Kdo nám dal nakládačky?!" zlobí se Pepíček.
"Nevím, myslím, že prankster." odpovídá Honzík.
"Babičko, vyndej nám nakládačky."
"Proč? Nechutnají vám?"
Babička odešla s nakládačkami.
"Pepíku, my ho vyprankujem."
"Jak?"
"Hmm... Už vím! My před dveře dáme lavor na koupání, má barvu jako podlaha, a on se přerazí a spadne na nos. Ujednáno, Pepíčku?"
"Ano."
"Tome, pomoz nám s vtípkem na prankstera. Dáme mu před dveře lavor, on zakopne a spadne na nos."
Tom to narafičil, a když prankster šel kolem, tak zakopl a spadl na hubu. Pak už jenom řekl: "Kdo to sakra udělal?"
"To máš za ty okurky, brácho!".

.

"Začneme nouzovým opuštěním tanku," prohlásil Jenda.
"V podvozku je poklop, kterým vylezete nohama napřed."
"Já si myslím, že by se mělo hlavou napřed," řekl vzdorovitě jeden z nováčků.
"Myslíš, že si přitom nenabiješ?" zavrtěl hlavou Gřeš.
"Ne. Nejsem nemehlo."
"Nebraňte člověku v jeho vůli. Když po hlavě, tak po hlavě. Lez!" usmál se Tomáš.
"Nejlepší výhled bude z věže," usoudil Gustlík.
Já jako jediný jsem nezvolil pozorovatelnu shora, ale mezi pásy. Spadl plnou vahou na bradu. Nejlepší držkopád téhle sezóny!
"Euaheauououoauu!"
"Ukaž!" vrátil Gustlík čelist třemi prsty na místo.
"Pozor na něj! Ten zabije vola holou rukou!" varoval nováčka Tomáš.

Sotva za Frances zaklaply dveře kajuty, setřásla z ramen těžký svrchník. Muří nohy v lodním deníku zradily masku neúnavnosti. Bouře je srazila na dno. Ale přežili. A až se déšť rozptýlí, snad se opět setkají s Tomovou Královnou. Poslední myšlenka se rozplynula v propasti spánku.

“Jestli kapitána vzbudíš, vrazím ti takovou po papuli, že se ti hlava otočí třikrát do kola a druhou chytíš o podlahu!”
“Co je to tady za kravál!?”
Námořní pěšák na stráži se snažil splynout s dřevěným obložením.
“Prosím za prominutí, madam. Pan Keith se nechá poroučet. Plachta na obzoru.”
Trest počká. Teď je čeká práce.

Kirk Maynard Racek zrovna trénoval trojnásobnou vývrtku, když najednou prudce zafoukal vítr a smýkl s ním přímo na skalní stěnu. Malý tvor jako on proti takové síle neměl šanci.
Přihlížející racci vyděšeni zakřičeli a okamžitě odletěli pro Jonathana.

„Už nikdy nebudu moci lítat,“ zanaříkal Kirk, „pomoz mi, prosím.“
Jonathan odmítavě zavrtěl hlavou. „Vstávej. Je čas. Musíme letět.“
„Mám zraněné křídlo, nevidíš? Nemůžu letěl!“
„Pro toho, kdo opravdu věří, nejsou žádné překážky. Takový je zákon Velkého racka.“
„Ty myslíš, že bych mohl...?“ zeptal se Kirk užasle.
„Myslím, že máš možnost volby,“ opáčil Jonathan a vznesl se k nebi.
Kirk ho následoval.

Karavana dorazila k oáze. Všichni uvítali možnost na chvíli si odpočinout od cesty ve stínu palem. Večer se šel Robin s Brettem projít.

„Vážně si myslíš, že po tobě pořád jde?“ zeptal se Robin. „Cestujeme kolik dní a nic. Třeba si z tebe jen někdo udělal legraci.“

Brett místo odpovědi Robina srazil k zemi.

„Stačilo říct, že o tom nechceš mluvit,“ vyprskl Robin s pusou zarytou v písku.

„Do týhle oázy vedou dvě cesty. Naše, bezpečná. A kratší, ale riskantnější,“ zašeptal Brett a rychle si přilehl k Robinovi. Kývnutím hlavy ukázal na kmen palmy, ve kterém byla zabodnutá jedová šipka.

Geralt se vzbudil brzo ráno. Měl v plánu se jít podívat do dračí jeskyně, protože předpokládal, že drak bude ještě spát. Vzal si věci a šel.

Prodíral se lesem, a viděl pár chlapů se zbraněmi jak se ohání do zeleném drakovi. Byl mezi nimi i ten lhář, co mu nakukal, že je zlatý. Byly to ukázkové držkopády. Marigold se zasmál.

„Marigolde, co tady děláš!“procedil skrz zuby.

„Viděl jsem tě odcházet z hostince, tak jsem šel za tebou.“ Geralt si
povzdechl a odešel zpátky. Chtěl počkat, až je tam drak všechny pobije a až na něj bude sám tak teprve půjde.

"Mwhaha! Vaše dny jsou sečteny, dobrodruzi. Mysleli jste si, že se postavíte moci Dušana Černodušného? Že odoláte mým hordám nemrtvých a mým smrtícím kouzlům?"

Reginald i jeho družina už mleli z posledního. Čarodějovi už nezbývalo ani jedno kouzlo, válečník krvácel na hlavě, zloděj dostal dýkou do... no, raději nebudeme konkrétní místo zmiňovat.
Stáli na okraji útesu, a nemrtvé hordy se blížily.
"Mám ještě jednu věc v záloze." zašeptal Reginald.
Navzdory očekávání všech však nezačal kouzlit, místo toho prudce vyrazil, ruce vepředu.
Dušan zavrávoral. Na okraji útesu. Pak s jekotem zahučel do hlubin.

"Co to bylo?"
"Říkám tomu držkopád. Spešl kouzlo."

Kolem uší mi hvízdá vítr. Ještě že nemám čepici, pomyslím si hystericky. Letadlo se vzdaluje, země se přibližuje. Tohle nebude vůbec pěkné.

Já si vážně chtěl ten padák vzít!

Jenže mám tohle tělo teprve chvíli a ještě není tak úplně seřízené. Občas dělá věci, které nechápu.
Jako že třeba kilometr nad zemí zakopne a vypadne z letadla.

Reklamovat se to asi nedá.

Á, vida. Země dorazila.

...

...au...

...

Daily Bugle - pondělí 6. září 1943
DALŠÍ PARÁDNÍ KOUSEK KAPITÁNA AMERIKY!
Po vítězném tažení na základnu Hydry skáče z letadla BEZ PADÁKU!
Svět tleská hrdinovi!
Howard Stark: “Chvíli jsme ho hledali v lese.”

Remus se zakousl do topinky. Zvykl si snídat brzy ráno, byla to jediná doba, kdy se Štáb nehemžil členy Řádu. Byl tu jen on, dokonalý klid a –
Ozvala se ohlušující rána a dveře do jídelny se otřásly. Remus s napřaženou hůlkou vyběhl na chodbu… a málem šlápl na osobu s růžovými vlasy, která úpěla na zemi.
„Taky máš problém strefit se do dveří?“ vzdychla osoba. Potom k němu napřáhla ruku. „My se ještě neznáme. Jsem Tonksová, letím s vámi večer pro Harryho.“
Remus se nezmohl na slovo. V duchu se ale zařekl, že se od ní radši bude držet dál.

„Koho to přivezla sanitka?“ vyzvídá Novačka. „Celý zafačovaný, já ho nepoznala.“
„Prý mladýho Kováře.“

„Jdu za ním,“ houknul Vašek mezi dveřmi.

Zděšení. Tohle nečekal. Obvazy vytvořily hledí. Z Franty jsou vidět jen oči a pusa. „Co se ti stalo?“ zamutoval.

„Byl jsem ve městě,“ vypráví mezi steny Fanda. „Slyším křik z parku. Někdo volá o pomoc. Běžím tam. Jeden Rusák drží holce ruce za zády, druhý ji osahává, třetí si rozepíná poklopec. Děvče kope nohama. Marně se brání. Vtrhnu mezi ně. Zůstali štajf. Holka mezitím utekla. Ty mi dali. Spletli si mne s boxerským pytlem. Po držkopádu jsem ztratil vědomí."