Originální

Rekonstrukcím na klíč odzvonilo!
Je tu naše firma Uzlík a Stuha a její rekonstrukce na mašličku!
Váš byt či dům úhledně zabalíme do balícího papíru dle vlastního výběru (motiv Pata a Mata za příplatek), převážeme mašličkou, odvezeme, zrekonstruujeme a vrátíme na příslušné místo.

(Větší zakázky označujeme jako rekonstrukce na mašli čistě z důvodů měrných a statistických. Zaručujeme stejnou kvalitu a bezstresovost jako u rekonstrukcí na mašličku. Nemusíte se obávat rizika sebepoškozujícího chování.)
(V případě výskytu sebepoškozujícího chování nenese firma žádnou zodpovědnost. Naše služby využíváte na vlastní riziko.)
(Nebudete-li s výsledkem spokojeni, můžeme vám stuhu nahradit lanem o nosnosti 150 kg.)

Informační gramotnost ji učili už ve školce
Přesto vůbec netušila, co sleduje za borce
Pod rouškami barevnými schovali se národu
Ze všech rázem byly cíle velikého podvodu

Nikdo neví, co se stalo
K zániku stačilo málo
Nechť teď všichni dobře slyší
Čí tužky zákony píší:

Původ toho prvního - ten je nepochybný
Má rád sůšy, koblihy, často dělá chyby
Druhý zase nosí svetr, barva nám ho prozradí
Maskování brzo padne, jak si bez něj poradí?

Největším důkazem však vždy zůstanou činy
Za takovou katastrofu nemůže nikdo jiný
Podvodníci prohrávají, dostali šach mat
Celý národ dávno ví - je to Pat a Mat

Kostra stála uprostřed sálu. Byla krásná a impozantní a vzbuzovala zasloužený ohlas. Jen část kostí byla původní, nalezená v sesuvem odkryté vrstvě. Celkový vzhled byl dotvořen pomocí počítačem vytvořené rekonstrukce. Podle zubů to byl dravec asi dva metry vysoký.
„Neměli jste to dělat, vytahovat ho ven. Měl zůstat v zemi.“ Ten stařík působil zvláštním dojmem, ale kdo by mu věřil. Když se v novinách objevila zpráva, že byl nalezen mrtvý, nikdo tomu nevěnoval pozornost.
Dnes ráno kostra vypadala nějak jinak. Nepohnul s ní někdo? Snad není poškozená? Ne. Vypadala nepoškozeně, jen zuby… Ty dlouhé, špičaté zuby pokrývala vrstva zaschlé krve.

Temnota. Pach bolesti a strachu.
Mísí se zde pachuť utrpení s touhou po pomstě.

Však nic z toho nebylo naplněno.
Povstal, jako už tisícero krát, napříc různýmy životy.
Řval bolestí a strachem. Řval, byl odhodlán nezemřít.
Nechtěl zemřít.

Rozhodl se totiž žít a bojovat dál!
Povstal z popela svého utrpení, schodil jej z sebe jako starý kabát!
Nadechl se čerstvého vzduchu a vykřikl do tmy takovou silou,
až jeho hlas prorazil paprskem světla nekonečnou temnotu!

Byl plně při síle. Nepamatoval si, kdy se naposledy cítil
TAK
MOC
ŽIV!
Jeho rekonstrukce byla u konce.

Teď je konečne zcela připraven do války!

Nové nařízení vlády v souvislosti se šířením koronaviru Covid-19

* Respirátor může používat, jak už název napovídá, pouze pirát. Příslušnost k jiným politickým stranám využívat tuto možnost ochrany, neopravňuje.
Eventuálním stížnostem zdravotníků zabrání ústenka jako roubík.

* Vycházet z domovů můžete jedině pod rouškou. Výjimku tvoří pouze osoby v podroušeném stavu pod rouškou noci.

* Pro žáky a studenty trvá karanténa.

* Kvůli riziku otylosti mládeže s okamžitou platností zakazujeme provoz automatů na sušenky a limonády ve všech školách. Po ukončení karantény rozhodnutí přehodnotíme.

* Každý pracující musí měsíčně zaplatit poplatek o 500,- Kč vyšší, než je jeho základní plat za udržení místa na pracovišti.

Pomalu mu to začínalo zase myslet. Z včerejší nehody toho lze hodně vytěžit. Poprvé si sáhl na své limity. Nebylo to sice nikterak příjemné, ale koneckonců jednou to přijít muselo, nechtěl-li strávit život léčením chřipky. Mnohem zajímavější ale byla skutečnost, že i přes svou mylnou diagnózu přesně poznal, co ženě je. Urputně vzpomínal, zda si byl jistý od chvíle, kdy se ženy dotkl, nebo až od momentu, kdy pocítil strašlivý úbytek sil. Záleželo na tom hodně, protože schopnost rozpoznat vážnost nemoci předem by mu umožnila léčit mnohem širší spektrum lidí. Ale celá včerejší scéna se odehrála příliš rychle. Nevzpomínal si.

Účastnici události pozval komisařka Charvát k rekonstrukci nazítří ráno, dokud ještě v šoku, nechť emotikoměry bzučí jako čmeláčí roj. Úsudek si při oťukávačce udělá sám, bez tisíců dat ze sběrných systémů, Sáru však prubnul v HOKu, hlavní občanské kategorizaci.
Výsledek potěšil: tmářka III. stupně, pasivně nebezpečný potenciál, což významně zjednodušuje vyšetřování. Trojka už spadala pod preventivně výchovný dohled, který umožňoval – odbor oka správně překládal jako „nařizoval“ – použití operativně technických prostředků středně invazivního charakteru, VID a VAP, vizualizaci intimity domova a vizuoaudializaci práce. Příznačně netrpělo oóčko nikdy podstavem, ve stále přísnější ochraně soukromí představovalo jedno z málo legálních naplnění snů šmíráků.

„Pojď se vsadit,“ navrhla první s úsměvem.
„Jako o co?“ odpověděla bez špetky zájmu druhá. Neměla náladu na sázky! Ani na hry. Ani na dobrodružství. A vlastně ani na nic jiného. Ale byla tu už dlouho. Čas tu běžel jinak, to jistě, ale přišlo jí to jako roky. Roky v jedné pitomé frontě!
„Že se sem vrátím později než ty.“
Přikývla. Vlastně proč ne.
„O co?“
„Pustíš mě pak ve frontě před sebe.“
Přikývla podruhé a obrátila se zpět. Řada byla nekonečná - pro každého představovala vidinu tepla a pravidelné stravy. Zájem o reinkarnaci do želvy zelenavé byl toho roku obrovský.

Čas se začínal naplňovat. K překrytí měsíců mělo dojít už za tři dny.

Tato situace byla vždy na J-oh-ui ve stínu paniky a strachu. Největší L-en-aové, se sešli, aby vybrali, kterou z vakcín I-onti by měli použít.

Modrou, to když převládne záře měsíce Z-ar-ana, nebo fialovou, při vítězství O-our-iye.

Správný tip byl cestou k štastnému životu pro dalších 100 let.

Nebo mohli obě smíchat v určitém poměru a štastný život trochu pohoršit.

Nebo, a to se neodvážili nikdy, to riskovali a vybrali jednu z nich.
To ale byla jistá sázka na smrt. Všech.

A to se dosud opravdu nikdo neodvážil.

Keď som sa prebudil, už bolo popoludnie a slnko príjemne hrialo. Soňa sedela oproti mne a vyzerala, že jej nie je úplne dobre.
"Vyzeráš, ako keby si tam našla recept na rajčatovú polievku" prelomil som ticho. Soňa nenávidí rajčata.
Ani sa neusmiala.
"On celé to údolie preklial." povedala neveriacky. "Len tí, ktorí odovzdajú rubín, sú chránení. Ostatní..mu odovzdávajú svoju životnú silu."
Možno sme sa nemali na to hľadanie rubínu úplne vykašľať.
"Jak to zlomiť?".
"Musíme zničiť zdroj jeho sily." povedala unavene.
"A ďalej?"
"Myslíš, že nás skôr zabije to údolie, černokňažníkov poskok alebo tá nesmrteľná bytosť, čo to stráži ??"

„Pane, to přece...“
„Pochybuješ snad o mém příkazu?!“
„Ne, pane, to bych si nikdy nedovolil! Ale není to příliš...“
„Jistěže. Jen ty nejsilnější dojmy podnítí vznik nejlepšího uměleckého díla.“

Malíř se před vládcem uklonil.
„Chci, abys mi vypodobnil jistý výjev. Nepochybuji, že to bude tvé nejlepší dílo.“
Vydal pokyn a služebníci odběhli. Když se vrátili, malíři se hrůzou zatajil dech. Několik mužů drželo jeho syna, spoutaného a bezmocného.
„Namaluješ mi obraz smrti. Tvůj syn bude modelem.“ Pokynul rukou a jeden z mužů vytáhl nůž.

Vládce si obraz zálibně prohlížel. Teď, když malíř spáchal sebevraždu, bude mít dílo ještě větší cenu.

Místní se rychle přizpůsobili tomu, že je okupují federální jednotky, pomyslel si Billy. Bylo jasné, že tenhle nevěstinec vznikl nedávno.
Do křesla vedle něj klesl už přiopilý desátník Hanks: "ha! Tady utratím svůj žold do posledního coinu."
Billy věděl, že má mlčet a usmívat se, ale nedalo mu to a namítl, že by si měli něco odkládat na později, na penzi, nebo tak.
"Hele mladej," naklonil se k němu veterán sboru, "já tu chcípnu, jasné? Jsem mariňák, kurva, žádný bankovní úředník. Bojuju, chlastám, šukám, to je moje penze. Klidně si kupuj akcie, dluhopisy a podobný sračky, já sázím na smrt."

Došlo mu náhle, že slovo „znovuzrozený“ se nadužívá. Protože on byl. Ani teď by si při pohledu zpět ve svém souboji se smrtí na sebe určitě nevsadil. A přesto byl živý. Jako poutník, před kterým se na hřebeni rozevře nová krajina, i on – sedě na zemi na svém tři týdny nevysátém koberci – zíral užasle před sebe, jako by každý kousíček jeho očí byl nový, jako kdyby ho předešlé noci někdo rozložil a poskládal z úplně nových součástek, ne jako by předchozí noci znovu vyrostl z toho drobného tvorečka, kterým v matčině lůně byl, jakoby znovuzrozený. Ano, to bylo to slovo.

Chlapec se ve spánku neklidně zavrtí,
v hlavě mu uvízlo těch "pár vět před smrtí"

Vsadil na smrt všechno neboť chtěl s ní síly měřit,
měl raději vyprávěnkám zkušenějších věřit:

"V tomhle místě provedeme ještě jeden vrt."
Zavalenou štolou prošla neúprosná SMRT.

"Zapálím si cigaretu. - Necítíš plyn? - Leda prd."
Po výbuchu vztekle z pláště ometá prach kmotra SMRT.

"Vyhledej si vlastní cestu, kdož jsi dobrou radou zhrd."
v nekonečném labyrintu čekala je jistá SMRT.

"Pes z vrátnice nepokouše, je to jenom hloupý chrt."
Rozcupovat na kousíčky nechala je s vervou SMRT.

SMRT horníkům bývá věrná,
chléb i úděl brzy zčerná.

"Ten kůň bude jednou rekordman. Nebude koně, který by ho překonal." nadšením a pýchou vykřikl hrdý majitel.

Jeho slova rvala mysl všem dostihovým soupeřům. Phar Lap byl skutečně výjimečný. Krásný ryzák, nesl se jako císař a přesto uměl být tak ladný, skromný. Miláček publika.

Tenkrát na něj sázeli všichni, byla to jistota zisku.

"Jak si sakra mohl minout? Do prdele, ten kůň musí pryč. Ta novozélandská herka už mě nebude dlouho otravovat život." rozčílením rozmlátil skleničku o zem jeden neznámý konkurent.

Po chvíli horoucího vzteku začal opakovat "nebude mi otravovat život....otravovat...oh, ano. Otrávíme šampióna! Arsenikem, to bude konečná."