Cyberpunk 2077

Posbírala tu hromadu roztahané elektroniky co měla na stolečku a chystala se k odchodu.

Pocestě se pozastavila o pár stolečků dál. "Dobrej výkon holka ..."

"Mno ... ne že by to na tebe stačilo ... ale jo, jsem spokojená." usmála se.

"Příště mě musíš otrávit ethanolem o pár hodin dřív." Vyplázla na ni jazyk.

"Beru tě za slovo. Příště hraješ zpod stolu."

"Tak to chci vidět. Abys tam neskončila ty. Alespoň si budu mít na co dát nohy."

"Hej, já nejsem tvoje podnožka!" Dala ruce v bok a teatrálně otočila hlavu pryč.

"Si povíme příště." Šťouchla ji do nosu a vyrazila ke dveřím.

"Jo, já se mám docela fajn, jen si říkám, že když tě tu vidím, tak zas letos nemám šanci ..." uchichtla se.

"Mno, ještě se mě můžeš před začátkem zkusit zbavit ..." vyplázla na ni jazyk.

"Super nápad, tady přede všema, co? To bych si to tu dlouho neužila ..."

"No ... ale měla bys teoretickou šanci vyhrát ... možná ..."

"No to ti dík, za takovýhle rady. Tak já ti skočím na bar pro nějaký otrávený pití, co ty na to?"

"Jo to by šlo. Tak snad bude otrávený něčím horším, než ethanolem." popichovala ji.

"Uvidíme ... To si rozmyslím cestou ..." Mrkla na ni a vyrazila.

S drinkem v ruce se usadila do křesílka. Hodila si nohy na stůl a jen pozorovala, jak se to tu pomalu plní všemožnými pochybnými existencemi, jako je ona.

"Jee, čau V. Tebe jsem neviděla ani nepamatuju, kde se tu bereš?" ozvalo se za ní.

Otočila se. "Kde se tu beru? Vždyť tu sem pokaždý, jedinej způsob, jak zajistit, abych tu nebyla, by bylo mě zabít. Nebo něco horšího ..." Podívala se na osobu za sebou s vážnou tváří, ale dlouho ji neudržela a začla se smát. "Přece si to tu nenechám ujít. Co ty, taky ještě simuluješ, že si stále naživu?" 

"Tak plán je jasný. Skupina A pod vedením V pojede zadním vjezdem do podzemních garáží, skupina B upoutá pozornost stráží u hlavního vjezdu." Rozhlédl se po místnosti.

"Vy tři jdete s V." Ukázal na levnou stranu stolu. "A zbytek jde se mnou."

"Nemohl bych být ve skupině s V?" ozval se Paulie.

"Ale copak, tady se někdo bojí vytáhnout paty z baráku, když mu za prdelí nestojí V, aby mu chránila prdel?" ozvalo se popichovačně z druhé strany stolu. "Ale jestli chceš, klidně se s tebou prohodím ... mi je to docela fuk."

Plácnul se do čela. "Tak se teda prohoďte ..."

"Promiň, to jsem netušila ..." zvedla se ze židle a šla ji obejmout.

"Tos nemohla vědět ... Ono jen ... to není zas tak dávno ... a chybí mi ..." Vysoukala ze sebe mezi slzama a popotahováním sople.

"Nemusíš o tom mluvit, jestli nechceš ..." Uklidňovala ji.

"Já ... Já nevím ..." složila si ruce kolem kolen. Krev z ruky jí začla téct po stehně.

Amy ji vzala za ruku. "Ukaž to ..." Uprostřed dlaně byla vidět docela hluboká rána a pár menších kolem, alespoň z toho, co viděla, než jí V vytrhla ruku a zase ji schovala.

"No tak, aspoň si to vyčisti ..."

"To je jedno ..." zamumlala si.

"A co se ti vlastně v akci kdy nejhoršího stalo?"

Zarazila se, na tuhle otázku ještě nebyla připravená. "Mno ... o Jackiem si ještě neslyšela, co?"

"Ne, vždyť se vidíme podruhý ..."

"Hrozně hodnej kluk ..." Kopla do sebe prakticky celej drink co měla v ruce. "Ukázal mi, jak to tu chodí ..." Chvíli se odmlčela ... "A při první větší akci ..." zmáčkla skleničku tak, že se jí roztříštila v ruce. Zbytkem třískla o podlahu a rozbrečela se. "Chcípne a nechá mě tu na to samotnou, chápeš?!?" Svezla se ze židle a sedla si na zem do hromady střepů. Z ruky jí začala kapat krev.

Kopla do sebe zbytek drinku ... a bylo to na ní už lehce znát. "Pro dnešek to stačí. Ve středu tě čeká ta střelnice ... Ale zatím se mi líbíš, holka." Uchihtla se.

"A myslím, že ti s náma bude taky fajn. Nedávno mi došlo, jak jsem ráda za to, co dělám ... Když vidím ty korporátní krysy v metrovejch krabicích ... mi by z toho jeblo. A tobě hádám taky ... Máš na víc, než makat někde v kanclu, holka ..." Podívala se na dno prázdného drinku. "Tak ještě jeden? Tentokrát tě u toho nebudu trápit dalším úkolem ..."

"Tak jo ..." Odvětila nesmělě a vyrazila dolů.

Seděla na hraně přehrady a koukala dolů na hromadu odpadu za ní. Domotala to a zapálila si. Občas si sem chodila odpočinout, je tu relativně klid.

Pár potahů později a svět začíná mít lepší barvy. Zašedlá hromada odpadu začala zase dostávat zářivé barvy ...

"Hm ..." zamyslela se. "Kdyby tam byla voda, tak to vypadá jak korálový útes ..." Uhichtla se. Hromada odpadu pod ní se začla vlnit, jako pod vodní hladinou. Začala se nekontrolovaně smát.

Zvedla telefon. "Hej, potřebuju asi tak miliardu kubíků vody ..."

"Na co proboha?"

"Postavíme korálovej útes za Coronadem ..."

"Jakože za přehradou?"

"Jo ..."

"Ty máš dneska fakt dost, co?"

Systematicky prohledávala skladiště, krabici po krabici. Prostřední regál končil před polovinou místnosti a vedle něj stálo několik velkých barelů, nejspíš s olejem, nebo tak něco.

Vzala poblíž ležící železnou tyč a zapáčila za víko jednoho z nich. Drželo fakt fest. Pověsila se za tyč skoro celou vahou.

Kov zaskřípal a víko vyletělo do vzduchu. Z barelu ze začla zvedat napěněná tekutina a přetékat do všech stran. Do nosu ji praštil intenzivní štiplavý smrad.

Uskočila dozadu a pomalu couvala, jak tekutina pokrývala podlahu. Zvedal se jí žaludek z toho chemického smradu. Tohle za to nestojí. Otočila se a vyrazila k východu.