DMD č. 19. pro 19. 4. 2026. Téma: Kurník

“Edith! Co děláš! Pojď sem!”

“René, co se děje? Jenom roznáším hostům ten výborný modrý koňak.”

“Proboha, to není koňak, to je výbušnina co tu schovali partyzáni!”

“Ale René, to já přece vím. Ale já jsem ty láhve vyměnila. Výbušninu jsem schovala ke slepicím do kurníku.”

“Ženo hloupá, to není kurník, to je tančík poručíka Grubera, ten co jsme ukradli minulý týden, když mě pozval na projížďku. Má si ho vyzvednout Michelle od partizánů.”

Kavárna se otřásla v základech a ze dvorku se ozval zvuk drůbeže, která ve zlomku sekundy poznala, že jsou i jiné způsoby, jak se naučit létat.

Tit Squadron sice ještě pořád neměla stroje, na kterých by mohla vyrazit do skutečného boje, neměla ale nouzi o zábavné historky ze simulátoru. A kdo nemá nouzi, rád se podělí.
„Pochlub se bráškům,“ nabádal Yoss při obědě Rampu, „cos dneska při výcviku trefil.“
Ostatní piloti sice tušili, že se kolega chlubit spíš nechce, ale zvědavost udělala svoje a oni přestali jíst, očekávajíce vtipnou vložku.
„Ále,“ mávl rukou Rampa, „specializovaný objekt kategorie T. Pro civilní využití, nicméně potenciálně využitelný jako množírna přenašečů virových patogenů.“
„He?“ vypadlo z prvního posluchače, ale ostatní s ním naprosto souhlasili.
„Kurník,“ přiznal Rampa. „Trefil jsem kurník.“

"Miláčku, mám pocit, že tu žijeme jako v kurníku," řekla Ona. Prostě to z ní vypadlo.

"Hmm... vážně Ti to tak připadá?" zeptal se On a čas jeho reakce - zvlášť ve srovnání s Její kadencí - by se už snad dal počítat v eonech.

"Ano. Lásko pojď se tady se mnou projít a schválně, jestli mi dáš za pravdu," nabídla Ona, teď už rozvážněji.

"Samozřejmě, má milá, co bych to byl za manžela, abych to pro Tebe..." chtěl Jí s radostí odpovědět, ale těsně to nestihl.

"To už byl celý náš byt," přerušila ho. Prostě to tak bylo.

"Asi máš pravdu." 

„Tak tohle ne,“ vrtěl hlavou René, hned co vyslechl nejnovější plán, „nic takového jsme si nedomluvili. A je to úplně šílený nápad.“
„Vždyť je to výborná skrýš,“ nesouhlasila Michelle.
„Třicet ručních granátů v našem kurníku? Ani nápad, vždyť to je o život.“
Michelle ovšem byla neústupná. „Proč by Němci prohlíželi váš kurník? Navíc když je obalím papírmaší, natřu na bílo, položím pojistkou dolů a dobře obložím slámou, budou k nerozeznání od vajec. Nikdo nic nepozná.“
„A co když to nepozná ani slepice?“ namítl René. „Zrovna nám jedna začala kvokat. Jímá mě hrůza při představě, co by z nich mohla vysedět…“
 

V těchhle místech nikdy nebyli. Jsou ale ještě v bezpečném území.
Zatím.
Trénované oko odhalí pozůstatek dávné stezky. To ty úpravy ve skalách. 
Vyšplhají po neumělém schodišti, stupně jsou vysoké, tvořené nerovnými kameny. Otevře se pohled do dálky. Tmavá linka v dáli jim potvrdí, kde jsou.
Železnice.
Po chvíli dorazí ke zbytkům budov.
V tu chvíli se spustí vodopád.
Prastará stanice má propadlou střechu, cihlové stěny nepůsobí stabilním dojmem.
Nakonec zalezou do dřevěného domečku. Déšť buší do plechové střechy, která teče, ale poskytuje útočiště před tím nejhorším.
Dávné kuřince už nepáchnou.
Noc tu ale trávit nebudou.
I když detektor mlčí.

Jednou večer v Záchranné stanici vyšlo najevo, že Voldemort a Ježibaba mají společného známého. 
"Zmínil se, že přenocoval u vás, počkejte jak jen to nazval? V kurníku?"
"Cože! Mé úžasné letní sídlo, chaloupka na kuří nožce, a on to nazval kurníkem?" láteřila Ježibaba při vzpomínce na návštěvu blonďatého čaroděje z Anglie.
"Celý večer mi med mazal kolem pusy prý vzácná paní sem, vzácná paní tam. Bohatě jsem ho pohostila i nocleh mu poskytla a on mě teď pomlouvá, že můj mobilhouse je kurník?" 
"Pokud vás to, má drahá, uklidní, tak už nikoho nepomlouvá. Lockhart ztratil paměť a skončil v blázinci.

 

„Pojď se mnou, ukaž mi, jak se nebát.”

Malvína zdvihne oči. 

Místnost se rozplyne.

Holčička stojí uprostřed hvězdného nebe, před sebou vidí jen malého ustrašeného kluka s motýly ve vlasech. Natáhne ruku. 

Můry zasyčí. Nocí se rozletí sametová křídla. Třepotají se, šustí, temnotou zakrývají hvězdy i duhovky. Skutečnost, sny i obě děti se roztočí v obrovském víru.

Břink. Rozbité sklo sněží do zimní zahrady. Děti zachrání vistárie. Metoděj se chytí větvě a polekaně cukne. Je mezi vejci. Na každém listu, stonku a dokonce na kmeni jsou nalepené tvrdé zažloutlé kuličky.

Malvína do něj šťouchne loktem: „Copak jsme přistáli v kurníku?”

"No dice with Greece," Wolf closed the laptop on his desk. "But I stumbled upon something interesting."

"It seems like some of our 'allies' from good old Constantinople have flown the co-op."

Eagle raised his eyebrows. 

"Do you think it could be related?"

"Motive and means, right? They definitely know enough to make it difficult for us to respond effectively."

"Do we have someone to set on them?"

"Osprey and Elk. He'd sure welcome some distraction."

"But she is with Lioness... speaking of 'flying the coop' - still no contact from them."

"Give the intel to Elk, see what he says."

Od doby, co pořídili tohle nové hejno,
je celý dvůr pohnojený — všude samé lejno.

Všem slepicím velí jedna jménem Pepina, 
hned první den bylo jasné, že boj začíná. 

Až do „slavných" Velikonoc přikázala nesnášet, 
pak plánují konec stávky a od května zanášet.

Tak hospodář do kurníku pořídil si kohouta, 
ten holomek agresivní žene ho teď do kouta. 

Div, že oči nevyklove každému, kdo vstoupí, 
„je potřeba spravit kurník, ty křikloune hloupý.“

Od brzkého kuropění vyřvává jak na lesy, 
cítí se být nadřazený, má i panské móresy. 

Ozvalo se: „Kurník šopa!
Na slepice spadne šopa!

Ještě jednou pípneš, 
nespravím a chcípneš!“

Vystupuji z vlaku, začíná poprchávat. Kurník! Přeháňky se během mé vycházky několikrát vracejí. Kurník!

Jdu na oběd do osvědčené pivovarské restaurace. Chci si  v aplikaci koupit jízdenku na vlak zpátky, dozvídám se však, že wi-fi pro hosty nemají. Kurník! Zkouším totéž v kavárně, kam si zajdu na kávu a dezert. Wi-fi mají, ale telefon se mi do ní vůbec nechytá. Kurník!

Nakonec v místě mého odjezdu objevím zavřenou hospodu, která má však funkční wi-fi použitelnou i z ulice. To jsou ale paradoxy! Jízdenka je úspěšně koupena. I sluníčko během mé zpáteční cesty vysvítá.

Výlet se tedy nakonec přece jen povedl.