DMD č. 11. pro 11. 4. 2013. Téma: Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte

„Jsem tu. Co ti, prosímtě, trvalo tak dlouho? Jen mi proboha neříkej, že pořád jedeme přes modem.
Fajn, sundej mi tu zeď nalevo. Napravo dobrý? Mám zatím jedinou bombu, takže opatrně. A poslouchej mně, potřebujem hlavně brusle. A bomby, hodně bomb. Dostaň mně ke skladu. Moment! Vidím dalšího! A hezky v koutě! Panáček jeden, tak tohle bude čistej zásah! Jdi blíž, vypadá to, že tam nějak vytuhnul. Nejspíš má taky modem, chacha – sorry, kamaráde, nic ve zlým. Cože? Jo, tu bombu vidím. Začátečníci, naprosto bez šance. Leda by měli - „
Na hromádku popela se skutálely dvě oči a překvapeně zamrkaly.
„Plamenomet.“

„Hele, jak máte dlouhou technickou zprávu?“
Zdvihla som hlavu od papierov. „Vieš, že neviem?“ Prehrabala som sa mojou a Honzovou trojmesačnou prácou. „Sedemnásť strán.“
„Chá, my máme 39!“ Zazubil sa spolužiak a odkráčal do učebne. Vyplazila som za ním jazyk.
„Vůl.“ Honza ani nezdvihol hlavu. „Stejně to spráskal za tři dny.“
***
Sadli sme si naproti vyučujúcemu.
„Máte špatně formátování. Jako všichni ostatní.“ Zhodnotil.
Vytreštili sme oči. To ani neskomentuje technické riešenie? Výber káblov? Istenie?
„Ale dám vám za A, vy jste určitě šikovní. Alespoň vy si ho zasloužíte.“
S Honzom sme si vymenili pohľad. Tu vážne nemá zmysel sa snažiť.

Edvin seděl na větší části svého bývalého koně a lehce rozladěně stíral z meče krev.
Na moře mrtvol všude kolem pomalu přistávaly vrány, krajina poněkud zchmurla a on si přehrával bitvu. Začala nadějně, síly byly vyrovnané, stačilo trochu manévrovat a nedělat chyby. Zatímco na sebe uprostřed vřavy strhával pozornost pěchoty, snažil se Artuše přesvědčit k taktickému ústupu, než budou nahnáni do formujících se kleští nepřátelské jízdy.
Ale on ne, on radši plamennou řeč o morální převaze čestných mužů, hrr na ně, mor ho, a teď leží támhle nohama v Camlanně, kašle krev, debil, a vůbec to s ním nevypadá dobře.

„Bude to tvrdý boj. Smrtijedi mají velkou přesilu, to nemá cenu tajit. Hodí se nám každá hůlka, ale samozřejmě vás nebudeme nutit. Máte chvíli na rozmyšlenou.“
Studenti, každá skupina u svého kolejního stolu, se pustili do debaty.
Zmijozelové:
„Ještě pořád můžeme přeběhnout… Jenže co když ten zatracený Potter fakt Temného pána porazí?“
Mrzimorští:
„Musíme držet při sobě. Pak zvládneme všechno. Budeme si krýt záda.“
Havraspárští:
„Potřebovali bychom vymyslet, jak tu jejich početní převahu neutralizovat. S trochou chytrosti ta bitva není ztracená.“
Nebelvírští:
„Prostě na ně vlítneme! Určitě to dobře dopadne.“
Možná byla chyba, že ve velení bylo příliš mnoho Nebelvírů…

„Milá přítelkyně, chci se svěřit se svojí tísní. Znáte jistě mého bratránka Cyrana. Myslím, že pod maskou duchaplnosti zcela propadl šílenství. Nedávno (prý v obraně přítele, na kterého číhala stovka mužů – chtěli jej patrně jen postrašit) zabil nejméně sedm lidí. Nepřátel se neleká, na množství nehledí – ale stává se z něj fanatický hrdlořez, prokládající svoje útoky poezií. Podezírám jej, že poté, co mu v rvačce zlomili nos, si jej nechal od felčara zvětšit. Bojím se, a tak se skrývám pod maskou duchaplných bezvýznamných rozhovorů. Mám strach také o Kristiána - není jako oni. Svěřila jsem jej bratránkovi. Nevím, udělala-li jsem dobře.“

Moderní Smrtijed - časopis pro mladé Smrtijedy
Mudlobraní
Tradiční každoroční oslava na počest vítězství Pána zla nad Fénixovým řádem se bude konat již po několikáté v mudlovské obci Londýn. Mudly bude možno pochytat volně pobíhající po ulicích, některé bude třeba vylovit z provizorních nor. Oslava začne slavnostním upálením dvaceti tří mudlů v maskách Brumbála a Harryho Pottera.
Pro děti bude připravená akce "vpleť si mudlu do kola", která se objevila poprvé na loňském festivalu a hned si získala popularitu.
Pro větší Smrtijedy bude i letos připraven trojboj: Odhod mudlou, skok do mudly a přesmudlí běh.
Těšíme se na vaši hojnou účast.

Pracuji v LVT v první linii na tom nejkrutějším bojišti. Cože je to LVT? Loď zdravého rozumu v moři bláznů, ačkoliv se to možná může zdát opačně. Cože je to první linie? Telefonní sluchátko. Možná by to leckdo neoznačil za první linii, ale když vám to tu kolem zvoní jako o život, tak si tak skutečně připadáte. Co je to za bojiště? Širý oceán filozofů, historiků, lingvistů, egyptologů a sekretářek.
Většina bitev bývá jednorázová a bez větších zranění, sic je tu mnoho zarputilých nepřátel, kteří neustále útočí na naši pevnost.
Ale když vypadne server, tak teprve začíná ta největší řež.

Farář Schuller si až po chvíli uvědomil, že Poldi Katz je na půdě příliš dlouho. Bylo paradoxní, že ho na faře tak často navštěvoval právě židovský mládenec. Ale láska k českým knihám jde přes konfese a Poldi už měl otcovu knihovnu dávno přečtenou. Když požádal Schullera, aby se mohl probrat i starými svazky uloženými na půdě, s radostí mu to dovolil.
Farář se vydal po schodech vzůru, začínal mít strach, jestli se chlapci něco nestalo. Našel ho skloněného na starým zaprášeným foliantem, jak si pro sebe cosi tiše slabikuje. Starý muž přistoupil blíž a zaslechl slova Ktož sú boží bojovníci.

Ledoví válečníci by se počítali snadno. Než udělají pár kroků, nejen je spočítáte, ale i stihnete uprchnout - a to opravdu daleko.
To válečné roboty z Rastonu spočítat nelze. Nikdy nevíte, jestli je to jeden a jen tak tam postává, nebo celé pobíhající armády.
Zygoni? Záleží, jestli započítáte i lochneskou příšeru...
Ale chcete-li spočítat všechny nepřátele, stačí se podívat na počet druhů bytostí v celém vesmíru.
Doktor ale nepočítal. Přišel, viděl a ukecal je. Když tohle nevyšlo, počkal, až ho zachrání společníci. A když to nešlo jinak, odpravil je sám. Ne nadarmo je znám jako nejstrašnější a nejmocnější válečník všech dob...

Ten, který zná Temnou stranu síly, a ten, který ví všechno o černé magii, hráli kuličky. Dohodli se, že nepoužijí své speciální schopnosti a překvapivě dohodu dodrželi.
Trochu fouknout do kuličky, to není žádná speciální schopnost, pomyslel si Severus, když přebíral velení nad imperiálním vojskem. Zatím je nechal na oběžné dráze a šel si domů sbalit. Samozřejmě tam na něj čekal ten vševědoucí dědek Brumbál.
„Severusi, co s tím vším budeš dělat? V Bradavicích technologie nefungují a jejich používání může narušit tvou magii.“
Severus nahlédl do zápisníku.
„Cituji: Síla, vole!" řekl a odešel do vesmíru bojovat s nekonečnou lidskou blbostí.