Zmatená sova
Poznámka: Začínám posledné část Minervina příběhu. Navazuje na Pod stromem.
Téma: Příbuzenská plemenitba
Venku byla tma. Zahoukala sova. Minerva si v pokoji četla. Listovala knihou o přeměňování, kterou znala nazpaměť.
„Co to má znamenat?“
Do místnosti vtrhnul Thomas a papírem jí mával před obličejem.
„Cože?“ Minerva zabouchla knihu
„Tohle mně přinesla divná sova!“
„Cože!“
Sovy byly skoro neomylné. Skoro…
„Ty jsi fakt čarodějnice. Navíc se páříte mezi sebou! Krávo!“
Hodil po ní dopisem a utekl. Minerva se konsternovaně podívala na elegantní svatební oznámení. Malfoy si bral sestřenku.
Zaskřípala zuby a rozběhla se za ním. Na schodech se srazila s otcem.
„Takže to ví?“
Kývla.
„Musím za ním!“
„Vrátí se. Teď potřebuje být sám.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Uááá...
Tak to je opravdu překvápko...
Moc pěkné!
Tak to je... silné.
Tak to je... silné.
Otec mě zajímá čím dál tím
Otec mě zajímá čím dál tím víc. Není ukázkový sympaťák, ale není ani tak špatný, jak mi připadal původně, skoro si ho začínám vážit.
Ono já ho psal tak, že se
Ono já ho psal tak, že se Minerva dost potatila. Snad se povedlo.
:( :( A jestli se jí neomluví
:( :( A jestli se jí neomluví, tak s ním do konce života nepromluvím.