O kočkách a etiketě
Rozhodla jsem se do autorského výběru vybrat toto dramatu (téměř) prosté drabble, které lze číst i bez znalosti fandomu :).
Lina Sternbachová celý svůj krátký život sledovala rodiče při vítání hostů, obvykle tajně, s jistotou tedy přistoupila k roli hostitelky v dětském pokoji.
„Jak se jmenujete?“ pronesla důležitě k návštěvnici.
„Jak se jmenuješ ty?“ řekla návštěvnice a rozšlapala společenskou strukturu.
„Já se ptala první!“
„Já se ptám druhá,“ založila si podospělácku ruce.
Lina si ji pečlivě změřila. Porušení etikety vyžadovalo netradičních řešení. „Dáš si čaj?“
Pokrčení rameny. „Mám radši kakao.“
„Hm... Chceš si vyrábět masky zvířátek?“
„Tak dobře,“ souhlasila nepředstavená. „Budu kočka.“
„Ne ne! Já chci být kočka!“
Vetřelkyně výhrůžně zamňoukala. Sepraly se. Ale nakonec v pokoji byly kočky dvě.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to je výborný kousek,
Tak to je výborný kousek, úžasně živě popsaný, společenské maska, nasazená starší aspoň na začátku, velmi rychle spadla!
Děkuji za milý komentář!
Děkuji za milý komentář!
Moje oblíbené! A velmi
Moje oblíbené! A velmi výstižné.
:) Díky moc.
:) Díky moc.
To je pěkný :-)
To je pěkný :-)
Dík :).
Dík :).
Milé a pěkně napsané a ještě
Milé a pěkně napsané a ještě lépe vyřešené. Nakonec byly v pokoji kočky dvě. Kdyby se tak vyřešily i jiné rivality, bylo by to fajn.
To jo. U malých dětí je to
To jo. U malých dětí je to tak nějak snazší :).
Děkuju moc za milý komentář.