Statkář a jeho správce
Fandom:
Drabble:
Slávek sundá brýle, unaveně si promne oči. "Moc šancí nevidím, táto."
"Nestahuj kalhoty, chlapče" zašermuje starý pěnovkou, "přežili jsme válku, nějak zvládneme i tohle."
"Myslíte, že na nás zapomenou? Na největší statkáře v okolí?!"
"Statek pořád ještě patří mně," řekne otec tvrdě, "ty jsi jenom správce. Nic víc."
Správce se hořce usměje: "Tihle si nehrají se slovíčky."
Vypadá bez brýlí nezvykle mladě, bezbranný tváří v tvář nejistotě. Anežka mu v náhlém přívalu něhy sevře rameno. Horkost jí stoupne do tváří, když Slávek přikryje její ruku svou dlaní.
"Já bych do toho kop'!" uleví si.
Nenarozený syn jeho přání okamžitě uskuteční.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tady nastávají zlé časy.
Tady nastávají zlé časy. Možná se na ně zapomene, ale až po těch letech...
Jojo, už je to tady.
Jojo, už je to tady.
V té poslední větě je trochu
V té poslední větě je trochu naděje. Jinak tedy nic veselého. :(
Sem se lípnu, cítím to stejně
Sem se lípnu, cítím to stejně.
No ale zas kdyby byl statek
No ale zas kdyby byl statek přepsaný na Slávka, bylo by mbohem hůř. Takže naděje, o které spekuluje otec, tam pořád nějaká je.
no, já se teda bojím, že jim
no, já se teda bojím, že jim to stejně všechno seberou :-( a je vystěhují kdo ví kam... snad aspoň zůstanou spolu a Slávka nezavřou :-(
Udržet statek by byl asi
Udržet statek by byl asi zázrak. Pokud jde o ostatní, uvidíme. Otázka je, co udělá ten veletoč s jejich vztahy.
Tohle mi vždycky přijde asi
Tohle mi vždycky přijde asi nejstrašnější. To přesvědčení, že aspoň něco přece bude fungovat normálně. A ono ne
Já si vůbec neumím představit
Já si vůbec neumím představit, že bych byla v té situaci. Když se všechna pravidla fungování mého světa hroutí.
Snad v dalším drabblu přijde
Snad v dalším drabblu přijde něco optimističtějšího, do zpěvu jim tedy není.
Doufat můžeme.
Doufat můžeme.
Ty tyhle pohnuté okamžiky
Je to vynikající!
Je to vynikající!
Děkuju.
Děkuju.
Jů. Aspoň jeden hezký detail
Jů. Aspoň jeden hezký detail v jinak dost pochmurné době...
Díky. Já se vážně snažím,
Díky. Já se vážně snažím, tohle mělo být optimističtější :)
Ale ta poslední věta je
Ale ta poslední věta je dokonalá.
Děkuju moc!
Děkuju moc!
Výborné jako vždy, zde se
Výborné jako vždy, zde se těžko komentuje, neb čeština nemá tolik nadšených přívlastků...! Ale fórek na závěr musím vypíchnout!
Děkuju! Vážím si toho.
Děkuju! Vážím si toho.
Parádní, zejména ta tečka na
Parádní, zejména ta tečka na konci, spojení beznaděje s nadějí nového života...
Děkuju. I v té největší tmě
Děkuju. I v té největší tmě bývá někde světýlko :)
Silný rozhovor. A je hezké,
Silný rozhovor. A je hezké, jak se do něj Anežka postupně zamilovala...
Přidávám se ke komentářům
Přidávám se ke komentářům výše, ten poslední detail je taková jen špetka naděje do jinak dost bezútěšné doby (hlavně když člověk ví, co je ještě čeká...). Opět skvěle přiblíženo.