Volně navazuje na: Učení mučení
Adam měl rád tohle deštivé počasí, kdy byli všichni zalezlí vevnitř a svět patřil jen jemu. Na kole nazdařbůh vyjel z Dolního Tadfieldu a užíval si rychlost pohybu.
Najednou se rychlost změnila v bolest nárazu.
Skláněly se nad ním tři siluety. Pískalo mu v uších, viděl rozmazaně, motala se mu hlava.
Další rána, tentokrát zboku.
On do mě kopnul! uvědomil si Adam.
Další rána přišla odzadu a pak seshora.
Už moc nevnímal, když k němu dolehl její hlas: „Uličníci, grobiani, okamžitě ho nechte. Ještě jednou se ho dotkneš a ta ruka ti do tří dnů zčerná a odpadne.“
Anatéma.
Omdlel.
Pokračování: Po každém dešti vyjde slunce
Tučnák Johnson a jeho
Small_CS_Traff…
Tučnák Johnson a jeho Johnsoňáci! Je mi to jasný. Ta Adamova fascinovaná myšlenka: On do mě kopnul! Však správně, co si to jako dovolují na syna Satanova? A Anatéma s jejími výhružkami byla kouzelná :-).
Děkuji za komentář
Alexka
Byli to přesně oni. To si dovolili hodně.
Jestli se někdy dozvěděli,
Wolviecat
Jestli se někdy dozvěděli, koho to okopávali...
Na to by jejich mozečky
Alexka
Na to by jejich mozečky nestačily.
A ta ruka mu dovopravdy do
Elluška
A ta ruka mu dovopravdy do tří dnů zčernala a upadla?!
Pro takový hošany maj v Pekle zvláštní místo.
Myslím že si to chlapec při
Alexka
Myslím že si to chlapec při pohledu na Anatému rozmyslel a tak nemohl testovat, jestli by opravdu upadla.