Zrcadlo to (ne)říkalo…

Chvíli jí trvalo, než si byla jistá, že se skutečně dívá na sebe. Až když světlovlasá žena stojící k ní zády pozvedla ruku, zasvítil jí na prstě Nenya. 

Žena vcházela do vody, nejspíš do moře. Z vln jí vycházel v ústrety starý muž. 

Když už to vypadalo, že se dozví jeho totožnost, její přízračné já jí zakrylo výhled, protože muže bez váhání políbilo. Najednou stáli na lodi a mířili do zemí neumírajících. 

Přesně tento výjev ze svého zrcadla měla Galadriel v živé paměti, když dorazila do Šedých přístavů a spatřila Mithrandira, jak se na ni usmívá. Má se to stát?