DMD Bonus č. 03 pro 10. 4. 2026. Téma: Proroctví

"Až nastane čas a mudlovský princ za manželku  pojme dívku překrásnou.."
"Ne, Sibylo!" přerušil věštkyni Brumbál, "musí se to týkat Voldemorta."
Věštkyně otevřela oči: "Copak to jde na povel?" odsekla. "A vůbec, jak mám věštit, když sem jde smrad z výčepu. Zapal aspoň vonné tyčinky."

Hádku přerušilo klepání na dveře. Dovnitř nakoukl Aberforth. 
"Mladý Snape dorazil, měli byste si pohnout, dlouho ho dole nezdržím."
"Díky, Abe.  Tak Sibylo, zkus to znovu."
„Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží... narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku... a Pán ...



 

Štíří sázkař žaluje televizní astroložku kvůli finanční újmě poté, co na základě její předpovědi vsadil na vítěze krasobruslařského šampionátu a přišel o nemalou částku peněz.

Horoskop zněl následovně: „Štíři si budou nejlépe rozumět s Raky, jejichž energie je pod silným vlivem Luny a dovolí jim nečekaně zazářit. Dnešní konjunkce Marsu se znamením Raka navíc přináší specifickou energii, kdy se ohnivá bojovnost Marsu střetává s vodní, pozornou povahou Raka. Toto spojení naznačuje možnost finančního zisku pro ty, kteří se rozhodnou důvěřovat své intuici.“

Račí krasobruslař však skončil beznadějně poslední, nepomohla ani jeho vyhlášená jízda pozpátku. 

Nejspíš se retrográdně pohyboval i Merkur.

"Mhm... Yea-" 

Hluboké nádechy a výdechy, vzduch nasáklý potem a euforickým momentem.

Po chvilce se na ni podíval a natáhl k polibku, nechala jej. Jakmile se odtáhl, přejela po jeho dlani.

"Můžu... Zkusit... ti vyvěštit budoucnost?" V tenhle moment by kývl na cokoliv. Souhlasil.

Zavřela oči a přejela prstem po čáře na dlani.

"Vypadá to, že... Se ti bude dařit... Staneš se tím, co chceš... Potkáš ženu, budeš cestovat..." Najednou však sebou žena cukla.

"Copak?" Popravdě... Jí to moc nevěřil, hrála si s ním.

"Nic špatného..."

Jenže mu lhala.

Viděla ztrátu, zhroucení, vdovce se synem. Pohádku s nehezkým koncem. Nebo?

Přijde den, kdy lid nerozumný pošetilého vládce zvolí si. Ten mnohé vědecké poznatky zavrhne, obranu proti neduhům nebezpečným zpochybní, takže staré nemoci  novou sílu nabydou, až mnoho lidí smrtí zbytečnou sejdou.
Pak objeví se člověk moudrý, který staré znalosti obnoví, což mnoho životů spasí. 
Však příznivci bláhovosti jedovatými řečmi a pomluvami život jeho otráví a mudrce nebohého ze zločinné chamtivosti obviní. Ba najde se pošetilec, který zlořečem uvěří do té míry, že nespravedlivě obviněného o život připraví.
Však prolitá krev nevinná veliké povstání vyvolá a lidé hloupí včele s vládcem nedůvtipným před soudcem usednou a tresty dlouhými spravedlnost naplněna bude.

Až nadejde čas rudého půlměsíce a zem se zbarví krví, věz, že osud tvůj dostihne tě. Krev mladá a krev stará promíchá se, na cestu krátkou do krajů dalekých. Bránou dřevěnou, listím zdobenou, do země zapovězené. Sedm korun v kruhu spojených, kalich krví mladou plněný uprostřed kruhu stojí. Krev mladá, krev stará, krev zaslíbená - ni žádná z nich moci korun sama neobstojí. Koruna tříští se, jako tabule skleněná. Šest korun, jeden kruh a kalich prázdný jest. Krev proudem teče, dřevěnou branou do kraje rozlévá se. Prstů deset, prstů šest, prsty tři, přijdou si pro tebe a ty zaplatíš cenu krve.

Tak začíná každá věštba.
Jednou.

Jednou se narodí dítě, které bude mít nečekaný, skrytý dar. Dokáže spojovat světy. Ucítí Zónu a najde bezpečný průchod, pro sebe i další. Bude obyčejným člověkem, ale v jeho duši bude rezonovat něco navíc.
Jeho talent otevře nové stezky, přinese jistotu v temnotě a Úsvit nového dne.

Zní to hezky a jako něco, co lidé potřebují.
Démoni na věštby nevěří. Příliš často viděli, jak je lidská - i nelidská - existence křehká. Vyvolení umírají, než se nějak projeví.
Lidé ale zaslouží naději.
Proto je zapotřebí udržovat věštby naživu.
Nikdo to netuší, ale tahle se vyplní.
Aspoň trochu.
 

Věštec se zhluboka nadechl, naklonil se dopředu a nechal si tvář ovanout sálajícím žárem. Netrvalo dlouho a tetelení se začalo ustalovat do obrazů.
„Vidím zasněženou krajinu a čtyři muže se sáněmi,“ začal popisovat. „Další obraz: Šest lidí ve vichřici. Snaží se udržet na místě, ale vítr pořád zesiluje. Teď vás vidím tlačit trakař po kolejích. Další výjev: jeskyně a v ní rytíři šermující meči. A teď-“ zarazil se, „teď vidím muže v sednici, jak se dívá do trouby. Skoro jako bych tam seděl já sám.“
Věštec odtáhl hlavu od dvířek.
„Tak nevím, pane Cimrman,“ přiznal zákazníkovi. „Jste z toho moudrý?“
 

„Ztracená láska se nevrátí, hochu,“ řekla mu ta vetchá snědá dáma v kuřárně na budapešťském letišti. „Přijde nová. Silnější. A ničivější. Jako blesk z čistého nebe, jako poryv větru, jako plamen. Zasáhne tě, rozhází tě. Sežehne na prach. A teprve až poslední kousek tvého popela dopadne na zem, tak znovu povstaneš. Jiný. Mírnější. A šťastnější. Pamatuj na moje slova, chlapče. Ten, který přichází bez pozvání, sám obtěžkán břemenem minulosti, on jediný má odvahu se ti postavit. On tě zachrání a zároveň zasadí ránu, která se nikdy nezahojí.“

O tři dny později Dumbledore všem představil nového prvního důstojníka.

Blackovi zaskočil bonbón. 

Až budou zemi ničit válečné nestvůry, s železnými drápy a ocelovými zuby.

Až Zemi budou trhat katastrofy z půdy, vody i vzduchu.

Až budou láskou nazývat nevěru, smyslnost, útisk a zneužívání.

Až budou lež vydávat za pravdu a sebestřednost za altruismus.

Až budou všichni pronásledovat všechny, aby nemuseli poslouchat jiné názory.

Až budou opakování stále stejných klišé prohlašovat za myšlení.

Až budou přerušovat zlé cykly odsouzením a nahrazovat je ještě horšími

Když všechno, co vidíš, je zlo - pak si vzpomeneš na Toho, který stvořil vše se slovy "Je to dobré."

Pak On bude moci říct: Neboj se, všechno tvořím nové.