Uklidnění

Harry se zarazil, když uslyšel ostrou hranu znějící v Severusově hlase. Bylo to jako návrat zpátky do doby, kdy si Severus myslel, že nejen Popletal je nebetyčný idiot.

„Omlouvám se,“ zamumlal a lehce se dotkl Severusovy ruky. „Všechno je v pořádku. Byl to jen další Popletalův trapný pokus, jak se dostat ke ztracené moci. Je to zoufalec,“ povzdechl si a sledoval, jak Severusovo tělo opustilo napětí, jak se zhluboka nadechl a trochu sklonil hlavu, snad aby skryl výraz úlevy.

Harry neodolal a natáhl ruku k pramenům dlouhých černých vlasů, které skryly Severusovu tvář, a opatrně mu je odhrnul za uši.