Arctodus simus

Tři lovci se krčili pod převislými větvemi, obrostlými vlhkým lišejníkem. Ani nedýchali. Prošedivělý muž s kožešinovou čapkou naznačoval svým druhům: pomalu ustupujme! Nejmladší, skoro ještě kluk, křečovitě svíral balíček smotané sítě.
Chtěl náčelníka poslechnout, ale nemohl odtrhnout ohromené oči od výjevu v ranní mlze.
Někdo je v rybolovu předešel.
Mělkou jezerní úžinou, zrudlou lososími hřbety, se brodil obrovský černý tvor. I na čtyřech byl vyšší než oni sami, s malýma ušima a krátkým čenichem skloněným k hladině. Znali jeho jméno, ale neodvažovali se ho vyslovit.
Mladý lovec se snažil zapamatovat každou podrobnost jeho těla.
Později si ho vyřeže z parohu.