Správně, tedy špatným směrem

Vozík kodrcá z kopce po kamenité cestě. Elin vede Koníka, Mikeal se snaží jistit náklad. Úzkostlivě se ohlíží. Co když už jsou vojáci za nimi? Vzpomene si na tátu, bičík i studenou celu. Ne! Tohle už, prosím, ne.
Ve chvíli, kdy dojedou k řece je jasné, že tudy cesta nevede. Brod zmizel pod přívaly vody.
Zachmuřený Elin odklání Koníka do lesa.
„Tady nás najdou!“ strachuje se Mikael.
„Neměli by. Včera jsem řekl matce té tvé Annie, že jedeme na trh do Mezihoří. Říká se o ní, že nepoví jen to, co neví. Takže snad vojáky nasměruje správně – tedy špatným směrem.