Míjení

Ten byt byl jejich přestupní stanice. Míjeli se mezi dveřmi a říkali jen promiň a nemáš něco černýho na vyprání?. Míjeli se tak potichu, že si žádný nikdy nebyl jistý, jestli doma není sám. Už nestavěli žádné vzdušné zámky, alespoň ne od doby, co přestavěli koupelnu. Jak šly roky, v lednici ubývalo alkoholu a přibývalo krabiček s navařenými obědy.
Jednoho dne si Lenka sbalila život do kufrů a potichu odešla, i se všemi svými krabičkami a snubním prstenem. Tomáše na tom nejvíc mrzelo, že v lednici už tou dobou nezůstal žádný alkohol.
Ten byt nebyl ničí přestupní stanice. Tomáš ano.