Skvělý úlovek

Je trochu studené, orosené podzimní ráno. Chodíme lesem a očima pročesáváme půdu.
Zatím mám jen pár babek a dvě holubinky nazelenalé nebo trávozelené. Jednoho slizáka mazlavého. A lišky, aspoň těch je dost.
Projdeme mlázím. Fuj, pavučina.
Pod stromy zlatě a červeně září muchomůrky. Jsou krásné. Ale hřiby nikde. Takhle ten les brzy prochodíme skrz naskrz.
Á, támhle za tím pařezem! Sytě hnědý hladký klobouk patří nádhernému velkému hřibu. O kus dál najdeme další, ale tohle je úlovek dne.
Vesele se vracíme domů.
Tam nás čeká nemilé překvapení. Když ten velký hřib rozkrojíme, ukáže se, že je skrz naskrz prožraný červy.