Pampeliška

Na louce stojí PAMPELIŠKA. Přichází HOUSENKA.
HOUSENKA: (kouše do PAMPELIŠKY)
PAMPELIŠKA: Au! Co si to dovolujete?
HOUSENKA: Však máte listů dost.
HOUSENKA: Hele, co je tohle? (okukuje PAMPELIŠČIN květ)
PAMPELIŠKA: To necháte bezpodmínečně na pokoji.
HOUSENKA: (kýchne) To nebude k jídlu. Ale tohle ano. (jí další PAMPELIŠČIN list)
PAMPELIŠCE schází většina listů. Květ má zavřený. HOUSENKA ztloustla.
HOUSENKA: Já už nemůžu. (kuklí se na stonku)
PAMPELIŠKA: Konečně klid. (otevírá květ; je plný ochmýřených semen)
Přichází ČLOVĚK.
ČLOVĚK: Fuj, tolik pampelišek. (usekne PAMPELIŠČIN stonek; semena se rozlétají) (vyhodí stonek i s kuklou na kompost)
Na louce kvete PAMPELIŠKA. Opyluje ji MOTÝL.