DMD č. 3. pro 3. 4. 2011. Téma: Vesmír je dost nekonečný

Nestál o žádné potíže. A přesně ty se od výpravy za hranice Zdi dali čekat. Přesto se nijak nevymlouval, ani se tomu nezkoušel vyhnout. Splní, co od něj krásná Viktorie žádá. Přinese jí tu spadlou hvězdu. Tehdy ještě nevěděl, že hvězdy nejsou, jaké by jste snad čekali – alespoň ne tváří v tvář (protože tváře ony zcela jistě měly, jak Tristran zjistil později). Ne tak chladné a vzdálené, dokonce i září jiným způsobem. Možná to nevyjde napoprvé, ale on se nevzdá. Tahle, nebo třeba jiná. Na nočním nebi je mnoho hvězd, a některá snad zatouží poznat Zemi a její tajemství blíže.

Existuje tisíc a jedna možnost, jak může vypadat klaun. Stejně tolik je míst, kde ho můžete potkat: v cirkuse, v obchodních centrech, v divadle, v kině, v omalovánkách… V každém koutě, kam jen lidské oko dohlédne - a nejen tam -, je možné najít stvoření tajemné, děsivé, s nepřítomným výrazem a očima, které vidí. Filip jim nevěřil, a přesto ho přitahovali.
Když vešel do postranní chodby, ze které číšníci-klauni před chvíli vynesli všechno jídlo, nezaváhal. Nabělený obličej, černá slza pod levým okem, černě zvýrazněné rty, klobouk laškovně posazený na stranu. Žádný podnos s dezerty. Jen slibující úsměv a pohled očí, které vědí.

S trhnutím se probudila. Za oknem zářil měsíc, příliš silně... Zase ten stejný sen, zase ty stejné vzpomínky... Setřela si ledovou slzu z tváře. Nemohla vyhnat ten obraz z hlavy. Tělo zahalené do sněhobílého saténu, tak krásné, tak dokonalé... Jen několik malých rudých skvrn, které ulpěly na tkanině, kříčí, že ten spící anděl již nikdy neprocitne. Pocit viny a strach, střídající se s ukrutnou vášní, která ji tenkrát pohltila, když ucítila jeho krev na svých rtech.
Vyšla na veradnu a zahleděla se na oblohu posetou hvězdami. Přemýšlela, jestli je vesmír dost nekonečný na to, aby mohla utéct sama před sebou.

„A co jsi se na Graalu dozvěděl, Kayi,“ zeptal se Tommy poté, co unikli agentům SIB v Sarančeti, jediném neregistrovaném plavidle, které mohli dostat.
„Zjistil jsem, že tím, že Curtin von Curtis dosáhl Hranice snů, může každému jednotlivému jedinci vytvořit vlastní vesmír, přesně podle jeho představ. Prostě vesmír je dost nekonečný pro každého. Kromě toho, že ovládá znalost A-tanu, nesmrtelnosti člověka, ze které získá peníze, díky Hranici snů dosáhne toho, že každý jedinec, ať už je to mimozemšťan nebo člověk bude mít svůj vlastní vesmír, přesně podle svých preferencí. A tím náš svět vylidní.“
„Ale to je šílené, Kayi.“
„Přesně.“

Dovolte, abych v našem sále přivítal Pluta. Jediného z Disneyworldu, který se vrátil z nekonečna vesmíru.
„ Mí drazí spoluanimáci. Když se nevrátila poslední vyslaná opice Abú … upřímnou soustrast Aladinovi v zadní řadě.
Tušil jsem, že další na řadě jsem já. Měl jsem strach, nikdy jsem nebyl od Mickeyho dále než sto metrů. Ale jsem zpátky a vězte moji zprávu.
Jsou mezi námi. Byl jsem dost daleko a přitom jsem to měl přímo před čumákem. Nikomu nepřišlo divné, že Dumbo umí létat? Je to slon!
Od té doby si Dumbo nezahrál v žádném filmu. Umřel roku 1976 v ústraní ve Švýcarsku.

Robbie vylezl ze spacáku a mrzutě sbalil svoje věci. Nehodlal u toho zatraceného šutru ani posnídat. Celou noc se mu zdály samé pitomosti. Sny o placatém světě na krunýři obrovské želvy by ještě bral. Ale ten o planetární soustavě krémových větrníků otáčejících se kolem dozlatova vypečené bábovky, nebo ten o světě v podobě gumové kachničky obývané houpacími koňmi...
Na tohle prostě vesmír není dost nekonečný.
Robbie si hodil tlumok na záda a vyrazil. Po menhiru se neohlédl. Kdyby to byl udělal, zřejmě by ho dost překvapil přibližně dvaceticentimetrový houpací koník, který se vynořil z pukliny a začal se poklidně pást.

Neomezený prostor. Někdy naše bezprostřední okolí, jindy vzdálená země, planeta kdesi v širém vesmíru nebo vybájená země. Vzdálenost nehraje roli, všechno leží na dosah ruky, přesto se občas to nejzajímavější skrývá v sousedství.
Neomezené cestování v čase. Současnost, různá období v minulosti i neprobádaná budoucnost.
Nespočet postav a osudů. Lidé, zvířata a všelijaké další bytosti. Nekonečné množství cest, po nichž se ubírají. Některé vedou přímo, jiné jsou křivolaké a těžko sledovatelné. I ze zdánlivě slepých uliček lze občas najít průchod. Hledání nových cest je velké dobrodružství.
Náš svět je možná nekonečný. Ale vesmír vytvářený fantazií tvůrců ho ještě dalece přesahuje.

O „myšlenkové magii“ nevěděl Daniel von Drak téměř nic, a tak nedokázal kolegovi, u kterého se schopnost náhle projevila, pomoci.
„Proč?“ ptal se ho Jaroslav L. poté, co ve vzteku málem zavinil smrtelnou nehodu. „Proč ze všech lidí na světě musím zrovna já ovládat telekinezi?!“
„To není telekineze,“ opravil ho Daniel. „Nevím, co to je, ale znám někoho, kdo ano.“
„A naučí mne to ovládat?!“ odsekl Jaroslav.
„Nejsem si jistý,“ přiznal neochotně Daniel. „On… Uvidíš sám.“
***
„Ha! Von Problém. To jsem si mohl myslet, že zrovna ty mě vyslídíš. Vesmír není pro nás dva dost velký!“ odplivl si starý muž.

Poznámka: slash
Poznámka 2: Fluffy je králice
,,Dneska večer je film, budeme sedět vedle sebe?"
,,Samozřejmě."
Frank se posadil vedle Hawkeyeho.
***
,,Je tu nuda Hawkeye, nepůjdeme někam."
,,Jak o tom můžeš pochybovat."
,,Půjdu s váma, kamarádi." Frank odložil Bibli a zvedl se z postele.
***
,,Radar mne požádal, abysme se mu podívali na Fluffy."
U kralíkáren obvykle nikdo nebýval (kromě Radara), avšak zrovna dnes se tam ochomýtal Frank.
***
,,Kuní ksicht má dnes službu." oznamoval rozjařeně Hawkeye.
Stěhoval se Trapperovi do postele, když vtom se rozrazily dveře. Stál v nich Frank.
***
,,Co udělat s Kuním ksichtem, aby nám dal pokoj?"
,,Poslat ho do vesmíru?"
,,A je vesmír dost nekonečný?"

poznámka: Pokud si nevzpomínáte, co je Vír totální perspektivy, můžete si osvěžit paměť tady.
prohlášení: Vše patří D. Adamsovi, kterému děkuji nejen za půjčení, ale hlavně za to, že to vůbec vymyslel a napsal.
Paní Tragulová věřila, že manžel je idiot, proto se k Víru nechala připojit bez obav.
Spatřila sebe sama v prostoru, který se začal zběsile zvětšovat, jako by se zoom vymkl kontrole. Viděla rodnou líheň, která se rychle zmenšovala, až byla pouhou tečkou na kontinentu, který byl jen částí planety, kterou skoro nešlo rozeznat ve světle blízké dvojhvězdy, která se ztrácela v dvou set miliardách hvězd Galaxie, která byla částí Místní skupiny galaxií… Najednou viděla celý vesmír a sebe v porovnání s ním.
Než jí toto patřičné měřítko vygumovalo mozek, stihla se ještě zařeknout, že manželovi už piškotové dorty péct nebude.
návrh pro zájemce: Zkuste si nakreslit graf třetího souvětí.