Akční filmy

Ledová jeskyně je u otvoru ve tvaru srdce zdobená bílými a modravými rampouchy, skrz které prosvítá sluneční záře a zpěv lesních ptáků. Hlouběji v jeskyni je ale studený klid a oblé ticho.
Ledová glazura mléčného zbarvení do sebe zamkla nekonečno vzduchových bublinek. Znaky natěsnané na stěnách pod ledem jsou jen tušené, nečitelné.
Na stěnách jeskyně se pod horkým dechem tvoří jednotlivé těžké kapky. Stékají ke dnu jezírka a po krátké fázi individuality opět splývají v jedno.
On a ona šeptají tlumená slova proti ledové stěně, dokud nevydá další znak, útržek minulosti. Sní o tom, že jednou se jejich paměť vrátí.

Ve filmu je složité zracovat jistá témata. Zvláště ta, na jejichž zpracování se těžko dívá. Něco z toho by mělo být radši zakázáno. Jenomže žánry, které rozebírají drsná témata jsou tak oblíbené. Proč ale nedostane Oscara akční komedie?

Jak Jackie tvoří akci, která je zároveň vtipná? A co dělá jeho filmy odlišné od ostatních?
V jeho filmech je akce a reakce v jednom záběru. Narozdíl od filmů Hollywoodských, kde je kroutící se kamera prosetá střihy. Jackie není nepřemožitelný. A vždy, když se někdo zraní, je to vidět. Místo boje vyzve nepřítele k tanci a na konci filmu ukazuje nepovedené zábery.

Ráno našla její bezvládné tělo pokojská. Jean ležela na posteli z křečovitým úšklebkem. Kolem se válely prázdné lahve, které si nechávala tajně přinášet od poslíčka. Do konce natáčení zbývaly tři dny.
***
Členové štábu nevěřícně zírali. Brandon umíral věrohodně. Klapka. Krev. V rekvizitě byl ostrý náboj. Točila se úplně poslední scéna.
***
Ed Wood šílel. Rozhazoval rukama a hystericky ukazoval na podpis ve smlouvě. Bela se upsal k natáčení. Jak si mohl zemřít dřív, než začalo?
***
Heath nepřišel do práce. Z náročné role se údajně zbláznil. Show must go on.
***
Oliver padá k zemi uprostřed arény do písku. Naštěstí existují digitální triky.

Všechno je rozmazané.
Bolavé tělo plive krev.
Čtyři na jednoho je přece jen moc.
Nebo ne?
Ne, takhle to nemůže, nesmí skončit.
Vstává.
Motá se.
Belhá se ke dveřím.
Opře se o ně a dýchá.
Síla, obrovská síla v jeho srdci. Nevím, kde ji bere.
Zatáhne k sobě a otvírá dveře.
Vystoupá po schodech nahoru.
Kam ji odvedli?
"Kolik za tu děvku chceš?" Slyší hlasy z vedlejší místnosti.
Musí to obejít. Obejít přes ty čtyři.
Znovu se střetávájí.
Ale tentokrát už chybu neudělá.
Jeden letí přes pult, druhý dopadá na stůl, dva leží na zemi.
Chytá ji za ruku.
Utíkají.

Pořádně se rozběhni, dýchej... PANEBOŽE JÁ TU DNESKA UMŘU.
Všechny zraky spočívají na muži stojícím na střeše budovy. Kamery jsou připravené, je jen na něm, kdy to spustí.
Co když se zabiju. Já to snad zabalím.
Rozhlédne se kolem. Přihlížející strnule zírají.
Ne, to nemůžu udělat, teď to nemůžu vzdát.
Muž na diváky hodí falešně bezstarostný úsměv. Je přece Jackie Chan, není nic, co by nezvládl.
Soustřeď se. To by chtělo křídla.
"AKCE!" Zakřičí herec, s rozběhem se odráží, letí.
Tvrdě dopadá na protější balkón.
V noze to zakřupe, ale Jackie je živý.
Jako vždy při něm stojí všichni andělé.

Číňan ve středním věku se přeskakováním z betonového výklenku na výklenek ladně snáší dolů z desátého patra starého hongkongského panelového domu. Všichni oněmněle zírají na přesnost každého jeho dopadu. Jedno zaváhání, malá ztráta rovnováhy a z Číňana je placka.
Mezitím v Číňanove hlavě: Proboha, proč tohle vlastně dělám, měl jsem být radši zpěvák.
Konečně! Pevná zem! Rozhlédne se po temné ulici a rychle odchází.
"Kam pospícháš?"
"Steve, já tě vůbec neviděl."
"Prošvihl jsi sraz ze střední, teda ne, ze základky..."
"Měls nechat tu střední! To bylo na jeden záběr! Víš vůbec jak strašný je to tam nahoře?! Já tě snad...!"

Ropné skvrny. Vypálené vesnice v džungli. Mafiánské pletky. Diskriminace inuitů. Vazby na Moskvu. Spiknutí proti prezidentovi. Pomsta po deseti letech.
"Stihnul ses vyzpovídat, ty nádhero?"
pistole vyražená z ruky tyčí
"Ne? Můžeš mi to říct do očí."
pravej hák
"U některých kmenů mě považují za kněze."
kop do trupu
"Jen zpívej! Kdo si tě najal?"
druhýho padoucha za ruku přehodit přes záda
"Jerome? Ten parchant mi ještě zaplatí."
pěstí do ksichtu
"Vyřiď papínkovi, že se nemá obtěžovat. Ani ty, ani lepší panáci mě nezastavěj."
omráčení z milosti coby rozhřešení
Steven vede zpovědi po svém. A rozhodně se s hříšníky nepáře.