1984 (George Orwell)

Upíral oči na obrovskou bílou budovu tvaru pyramidy tyčící se do výše tří set metrů.
Kromě tří tisíc místností nad zemí jich prý měla stejný počet i pod zemí.
Některá oddělení produkovala časopisy, učebnice, romány.
Tým filologů pracoval na dalším vydání slovníku novořeči. Redukce slovní zásoby sloužila k omezení vyjadřování a myšlení.
Jeho práce byla většinou jednoduchá. Vyhledat stará čísla novin, změnit údaje, které byly v rozporu s tvrzením současným, odeslat. Stará čísla byla znovu vytištěna pro archiv, původní zlikvidována.
Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou.
Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost: kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.

V ryze právním státě, jako je ten náš (a pokud správně chápete výraz právo), si člověk (sic! člověk, ne každá nicka) vystačí jen s jedním právem. Máte právo neobjevit se na žádném seznamu zločinců, kteří podporovali systém, máte právo nebýt oceněni žádnou medailí pro lháře, nebýt členem žádného z mnoha spolků tyranů, nebýt připomínáni v souvislosti hromadných exekucí, nebýt zabráni kamerou, jak slintáte při veřejném lynči, nebýt vyfoceni, jak se plazíte před jinou nulou, vaše jméno nebude bráno nadarmo. Máte právo být hrdinou. Jen ho uplatnit.
Hrdinové jsou zapomenutí, takže je nelze spočítat. Jsem si jist, že je jich mnoho.

Programové prohlášení Strany absolutní spravedlnosti, 2035.
Článek 1

Vybudujeme absolutně spravedlivou společnost. Absolutně. Ženy si budou rovny s muži ve všech ohledech! Tedy budou moci plodit a muži rodit anebo opačně dle svého uvážení. Všichni budou stejně vysocí, stejně hbití, stejně chytří. Leváky naučíme jíst pravou a praváky levou. Černochy dobře snášet mráz a Eskymáky rovníkový žár. Němce tančit a Romy stavět mrakodrapy. Vychováme Univerzálního člověka, který si bude absolutně rovný s kterýmkoliv jiným Univerzálním člověkem. Tedy kýmkoliv, kdo v naši ideu věří. Ostatních se náš dokonale spravedlivý svět netýká a za jejich zpátečnictví a nevěru je stihne zasloužený trest.

Ráno vybíhám vždycky narychlo. Čas, kdy bych měla vstávat a kdy vstávám, se liší. Nemám to ráda, probuzení se obecně, neměnný šum televize, která někdy nejde vypnout ani na noc, to uspěchané čištění zubů před zrcadlem, do kterého se neodvážím pohlédnout. Oblékání zejména nenávidím, je to, jako bych stála na konferenčním stole, uprostřed strnulých ministrů. A kdo ví, třeba i stojím.
Paranoia. Maminka mi vždycky říkala, že je to normální, zejména se nemusím stydět. Člověk by řekl, že když v tom jeden vyroste, ani mu to nepřijde.
"Miluju to."
Svoboda je otroctví.
Velký Bratr vidí. Nikdy to není na zkoušku.

Když v shromáždění padl návrh na zavedení systému oprav chybných údajů v médiích, zavrtěl se neklidně na židli. Vyposlechl řečníka do konce, načež požádal o slovo, vstal a vážně řekl:
"Pánové, to by ale mohlo docela dobře vést k falšování minulosti, to nemůžete zavést."
Chvíli bylo ticho.
Křiklavý kontrast: drobný muž plivající zcela otevřeně a sebevědomě do tváře systému, který ho o tolik převyšoval, rezonoval ve všech přítomných, prosakoval zdmi a vrhal dlouhé stíny. Kdosi se bázlivě nadechl.
Nakonec absurdita toho výroku, který nikdy nezazněl, od muže, který se nikdy nenarodil, přetekla a celý sál propukl v dlouhotrvající, burácivý smích.

Eurasie Superstát na území kontinuální Evropy včetně asijských částí bývalého Ruska (viz Atomová válka ). Eurasijská vláda je strážcem demokracie a pokroku na svém území. Eurasie je tradičním spojencem Oceánie v boji s fašistickou Eastasií. (viz Pravda, Mír, Fašismus )

Supervelmoc bezprávně ovládající území kontinuální Evropy a asijskou část dobytého Ruska (viz Atomová válka ). V Eurasii vládne fašistická diktatura (viz fašismus, nesvoboda ), která již jen svou existencí ohrožuje samotné základy demokracie a pokroku (viz též Láska ) na světě. Eurasie je tradičním a agresivním nepřítelem Oceánie a Eastasie. Eurasie se spojila se zrádnou totalitární Eastasii proti Oceánii.
(viz Pravda, Mír ; neviz Dějiny, Cenzura )

Nejprve mi vzali můj svět. Přestavěli ho, zničili jeho minulost a určili jeho budoucnost. Vyhradili mi místo a donutili mě pracovat pro mé věznitele. Azylem mi byl můj byt. Jen tam, v jediném výklenku, svobodný.
Pak mi vzali mé tělo. Svazovat ruce mi ani nemuseli, k tomu, abych jimi nemohl ani pohnout, stačily pravidelné dávky bolesti. O azyl jsem přišel, jediné bezpečné místo zůstalo v mé hlavě. Jen tam jsem byl ještě svobodný.
Nakonec mi vzali mou...
Nechápu, co to se mnou bylo. Samozřejmě měla Strana pravdu a já jsem se mýlil! Strana má vždycky pravdu!
AŤ ŽIJE VELKÝ BRATR!