DMD č. 16. pro 16. 4. 2017. Téma: Plán B

Po dvou minutách se začali od náměstí stahovat mrtváci a já zavelel na ústup. Předloni tuhle část Berouna obsadili rastafariáni a zkuste se potichu plížit plantáží GMO marihuany.
V trafice jsem ale nemoh už dál zůstat. Bylo jen otázkou času, kdy za mrtváky přiletí má oblíbená popelnice, a v hospodě na konci ulice na mě čekaly klíčky od motorky.
Mám dvacet minut… možná.
Byla to únava, omamná vůně trávy, zoufalství …těžko říct.
Ten druhý se náhle zvedl a zavelel: „Je čas na plán Z“
Z krosny jsem vybalil Zbrojovku a do kapes nacpal srnčí brok.
Dnes budou mít mrtváci taneční.

Nikdo misál neumíme. Zkušený ministrant Štěpán tu není.
"Co máme dělat, když nedorazí?"
"V tom případě vezmeš ty," praví kněz s prstem napřaženým ke mně: "přímluvy a Berenika bude běhat kolem oltáře a křičet: aj, caramba." Jasně...
Když se dopředu nahrne drobotina, farář posadí nejmenšího na své křeslo. Sám usedá do lavice. Jakmile se pokusím nalít vodu, uhne s kalichem. Čekám to, ale stejně trochu vyliju na zem. Skvěle.
"Zrádce... Jidáši," praví při přijímání sestře, která z ministrování vycouvala.
"Jděte ve jménu Páně - počkat," zarazí se: "... ještě závěrečná modlitba."
Konečně mizíme v sakristii.
"Bohu díky," praví s úsměvem.
... za Vás.

„Kam to vlastně jdeme?“ zeptal se Steve opatrně.
„Do lékárny!“ zaječel Tony a přidal do kroku. Stevovi zatrnulo: „Tobě něco je?“
Tony ho chytil za ruce: „Ne, a tobě taky nebude. Jen si vezmeš prášek, párkrát se vyzvracíš a bude to v pohodě.“
Dalších pár minut šli potichu. Stevův mozek, zpomalený Asgardskou medovinou, se snažil zpracovat situaci.
„Tím chceš říct...“ začal opatrně.
„Jo.“
„To přece...“
„Zmeškals pod ledem sexuální výchovu?“ zavrčel Tony: „Tak jednoduše: Stačí kapka, a..“
Steve mu ucpal pusu, než stihnul dokončit větu.
„Tony,“ zeptal se, a zněl tak trochu nepříčetně: „a nechybí mi na to náhodou něco?“

Ztracená ovce nebyla lempl, který spoléhá jen na druhé. Když už byla tak blbá, že se zapomněla u trsu šťavnaté trávy, zatímco stádo odtáhlo, snažila se teď svou chybu aspoň napravit. Zkoušela jít po jejich stopách, ale kamenitá cesta se brzo rozdvojila, a ona neměla páru, na kterou stranu se vydali. Zkoušela obě cesty očichat, hledala otisky kopýtek, ale šutr je šutr, moc vám toho nepoví. Nakonec se rozhodla vyzkoušet, co jí kdysi dávno poradila maminka. Kecla si na rozcestí a občas hlasitě zabečela. Jestli má kliku a pastýř umí počítat víc než do deseti, mohl by plán Bééééé zabrat.

"Pamatujete si přesně pořadí kroků?"
Veloxia i Viridius přikývli. Ascobolovi zazářily oči uspokojením.
"Výborně. Tak na výchozí pozice."
Viridius se plížením vpřed přesunul k pastevcově chalupě a posadil se na stráž. Zatímco se Ascobolus potýkal s petlicí u chléva - byl nejmenší a šlo mu to nejlíp - Veloxia stála nastartovaná, aby se vplížila dovnitř a sebrala co nejvíc ovcí.
Jenže ovce, jak známo, jsou mrchy. Snad že ucítily pach draků, začaly najednou bečet, až se hory zelenaly. V chalupě se rozsvítilo a ozvaly se hlasy.
"Co teď?" panikařil Viridius. Ascobolus zachoval chladnou hlavu.
"Plán B. Každý vezme ovci a honem pryč!"

Vzduch voněl solí a dehtem, nábřežím fičel studený vítr. Éseld pozorovala několik kog, dlouhých veslic i rychlou thrénskou karavelu houpající se na neklidné hladině. Pokřikování námořníků ignorovala.
Doufala, že se v rušném lacinijském hlavním městě dokáže ztratit. Cestou oproti původnímu plánu postupně prodala oba ukradené koníky, branou prošla pěšky. Zatím se nějak protloukala, musela však vyřešit, co dál. V zimě na ulici zůstat nemohla. Přes den bylo sice ještě teplo, noci však už začínaly být nepříjemně chladné. Měla by si najít nějakou práci. Nebo… Pohledem zatěkala ke karavele. Plán zkusit se dostat na některou z lodí byl šílený. Anebo nebyl?

Přijela. Lačná po placení dávných účtů, odporná svojí dokonalou maskou. Viděl výsměšný škleb jejích rudých úst, lascivní pohupování boků, slyšel spokojené vrnění nažrané kočky. Jenže tahle kočka ke žrádlu teprve přišla. A žrádlo, tak to je on.
Pojď, zlato, projedem se spolu pod noční oblohou, se stáhnutou střechou a leskem na rtech vypadá svět oukej...
Otevřela dveře a on těžce nastoupil, ani zamlada by do ní nenaskočil, natož dneska, osmdesátiletý stařec, kam všechny ty dny – George, jeho sestra, Leigha, pryč, všechno pryč, jen on – čas vypršel, tentokrát není kam zdrhat jako minule.
Zbyl poslední.
A Christina konečně dojela na východ.

Deset měsíců lásky.
Dvacet dní manželství.
Muže má pryč už přes tři roky. Devět set dní, když přestala počítat. Za tu dobu ho viděla dvakrát.
Vybavuje si jeho vlídné šedé oči, ale tvář se jí rozplývá v mlze.
Poslal jí podobenku: vojenská lodička frajersky na stranu, hubená tvář, křivý úsměv, na očích stín. Cizí člověk. Schovala ji do skříně.
Tři roky dřela na Kropilovic statku, tři roky si připadala jako prašivá. Ženské zmlkly, když šla kolem, chlapi hodili oplzlou poznámkou.
Pak se přistěhoval Lojzek. Vždycky ji pozdravil. Usmál se. Hezkým slovíčkem pohladil.
Teď se Alžběta těší, až ho zase potká.

„Tak parto, plán A,“ řekl Fred. „Shaggy a Scooby sem přilákají toho démona a my ho chytíme do pasti. Velma i Daphne budou na svých místech a spustí síť. Vše jasné?“
„Zase je to na nás,“ zaprotestoval Shaggy. „Radši zmizíme, viď, Scooby.“
„A nás necháte na holičkách,“ usmála se Daphne. „Co takhle pizza?“
„Šunková,“ zajásal Scooby. „Shaggy, jdeme a rychle!“
Za pět minut se oba objevili se strašidlem v patách. To byl signál pro aktivaci pasti, ale síť spadla na zem bez efektu. A démon se rozzlobil.
„Co teď, Frede,“ zeptala se Velma Freda.
„Plán B,“ zařval Fred. „Parto, zdrháme!“

„Dobrý den, vítám vás na naší informační schůzce ohledně plánované cesty do pekel. Nejprve tedy plán A. Vyrazíme busem v časných ranních hodinách směr Česká Lípa a prohlédneme si oblast Peklo. Pak budeme pokračovat bez zastávky přes noc a ráno bychom měli být u řeky Acheron. Pojedeme po ní na loďce, tak si prosím nezapomeňte přibalit nepromokavé oblečení. No, a potom už nás čeká město Hades. Tam přespíme v pohodných rakvích v márnici. Následující den strávíme prohlídkou města. A pak cesta zpět. Má někdo nějaký dotaz?“
„A jaký je plán B?“
„Plán B? To zůstaneme doma a píchneme si heroin.“