DMD č. 23. pro 23. 4. 2020. Téma: Masky

Stál na peronu a sledoval vlak, jak se závratnou rychlostí přibližuje.

Podíval se na další nástupiště. Bylo plné. Parta dětí jela do školy, chlapec ostatním pyšně ukazoval telefon. O kus dál stála mladá žena, sluchátka v uších. Postoj, vzhled i výraz dával jasně najevo, co si o svém okolí myslí. Napravo od ní muž v obleku. Právník? Bankéř? Rychle mluvil do telefonu, tak závislý na iluzi vlastní nepostradatelnosti!

Masky, přetvářka, faleš, pomyslel si, když je sledoval. Všichni žijí v iluzi. A já?
Pohlédl na koleje.
Jsem nepostradatelný?

Rychlík se vřítil na nádraží a s pískotem začal brzdit.
O krok couvl.

Karneval!
Brandy nejdřív musela zjistit, co to je.
Pak přemluvit Arkana.
Potom vymyslet masku. To bylo extrémně těžké!
Viděli jste někdy dračí hlavu? Dobrá… koňskou? Jediné, co by tvarově sedělo, byl krokodýl!
Nesnáší krokodýly. Jsou prohnaní a nedá se jim věřit.
Hm.
Má to!
Alžběta bude vědět, lidé se maskují rádi a často. Bude mít pochopení a nebude se Brandy smát.
Maskovat se za jiného draka? Brandy??? Neexistuje.
Druhý nápad je skvělý. Sopka!
Oheň zvládne sama.
A dobře ví, kde je uskladněný stan, který král používá na válečných taženích.
Pokud se Arkan nepřestane mračit, může jít za zničující proud lávy…

Svatba v dubnu? Tematická! Bez projevů lásky,
nevěsty ksicht ukrývají pod plynové masky.

Po domácí ondulaci pletou si je s pudlicí,
místo pusy krátký kontakt filtrovacích hubicí.

Není třeba rozhodovat jaký outfit volit,
stejně nutno dezinfekcí svatebčany polít.

Martikářku pozdravíte nakopnutím do zadku,
poslušně se zařadíte za peloton výsadku.

Seznam hostů ochuzen o "přeskolenní" hňupy,
selfie tyče udržují vhodné rozestupy.

Nad manželstvím ouřada si ruce řádně myje,
přípitek se virtuálně přes messenger pije.

Namísto hostiny v domácím pohodlí,
všichni se za přísun krmiva pomodlí.

Každý pár si může užít svatební noc skvělou,
k dispozici je jim klášter s oddělenou celou.

„Zase jsme museli skončit v polovině. Jak to jen udělat, aby kněžna vydržela představení celé? Jakmile se zvedne, vstává i kníže… a když odejdou, musíme skončit, ať se hra ostatním divákům líbí, jak chce… Hrát jen komedie? Povolat nějakého známého herce?“
Johann, odpovědný za zámecké divadlo, smutně přemítal. Už třetí hru musel předčasně ukončit. Kněžnu nebavila. Jak jen… Pohlédl z okna, zrak mu padl na děti, hrající si na pažitu. Plácl se do čela. „To je ono!“
V příští hře se dějem proplétaly knížecí děti. Tu v maskách zvířátek, tu andělíčků.
Kněžna s úsměvem na rtech setrvala až do konce.

Snad proto byl tak iracionálně rád, že to nebylo všechno. Diabetes. Rychle nasadil masku sdílného souseda.
„Vlastně se skoro neznáme, nechtěla byste se zastavit třeba na kávu?“ snažil se působit maximálně vřele.
„Ano, to by... možná někdy...“ ačkoli se zjevně snažila to nedat najevo, po tváři jí znovu přeběhla nedůvěra. Na falešnost byla očividně citlivá.
Blbá maska, zaklnul si v duchu, měl jsem na to jít jinak.
„Promiňte, já dnes pozdě vstával a ještě pořádně nevím, co žvaním, jinak by mě ani nenapadlo zvát vás k sobě do toho hrozného nepořádku.“
Atmosféra neřídla. Zase špatně. Co zkusit trochu upřímnosti, chytráku?

Když slyšela co Darth Vader spáchal, byla smutná. Byl to její bratr. Ta maska ji děsila. Věděla, že Anakin už není. Je jen Darth Vader.
,,Pořád je v Anakinovi trochu světla. Musí být." Řekla zoufale Obi-wanovi. Zbývala jí jen jedna možnost. Obi-wan si povzdechl. Věděl co má v úmyslu. Nasedla do stíhačky.
,,Chci za lordem Vaderem." Pustili ji.
,,Anakine?" Chtěla ho obejmout. Anakin si sundal masku.
,,Vidíš Isabell. Tohle všechno mi udělal Obi-wan. Jediové jsou zlí. Impérium se jim postaví."
Poslední slova Isabelly Skywalker zněla jako někdo jiný.
,,Chci být součástí Impéria. S tebou až do smrti. Jako Darth Empress."

Láska nutí lidi dělat divné věci. Třeba slíbit pomoc s hlídáním tříletého prcka. Kdyby tušil, co ho čeká. Malá zatoužila hrát divadlo. A herce je potřeba řádně připravit.
„Děsně ti to sluší, fakt.“ Dáša se usilovně tváří vážně, ale koutky jí cukají. Je proč. Týnka už Vildu stihla nazdobit kdejakým hadříkem a celou sadou gumiček a sponek.
„Seš kvásná pincezna,“ oznámí mu malá spokojeně. To už Dáša nevydrží a zhroutí se v záchvatu smíchu.
„Bezva,“ ucedí Vilda. „Teď bychom ovšem potřebovali nějakého škaredého zlého čaroděje, co mě zakleje,“ nadhodí pomstychtivě, pohled upřený na řechtající se přítelkyni.
„Čavodeje, jo!“ zajásá prcek.

Benátky. Pohádkové město v každém čase, co teprve o karnevalu.
Návštěvnice, která přijela na prodloužený víkend, nadšeně pozorovala rej masek všude. Některým i trochu záviděla nádherné historické kostýmy. Jako by ožili dávní majitelé paláců.
Skvostně oděné postavy, ale bez tváří. Všude prázdné bílé obličeje…
Časem ji ty masky začaly strašit. Pozdě večer zabloudila kdesi v uličkách u odlehlých kanálů. Najednou se ohlédla. Spatřila ve tmě desítky bílých masek. Mířily k ní, němé, hrozivé. Pronásledovaly ji, neúprosně se blížily…
S výkřikem se probudila. Den odjezdu, naštěstí.
Po návratu jela metrem do práce.
A najednou viděla kolem samé masky, tupé a prázdné.

„Podívej se na Novačku. Ta je ale drzá. Včera mne pod maskou cnosti napadla, že šilhám po tom jejím a teď se, nestyda, natřásá před hokynářem,“ dotčeně pohodí hlavou žena v šátku.

„Hm, mě se líbí ta její sukně… Víš, co si myslím, jestli oni spolu něco nemají,“ přisadí si druhá.
„Myslíš? Asi máš pravdu,“ uvažuje první.

„Ženský, dejte pokoj. Vaše starosti bych chtěla mít,“ myslí si letitá sousedka. Se zaujetím vysypává popel. Dává tak najevo, že ji drby nezajímají. „Však až zajdu domů, určitě budou pomlouvat zase mne.“
„To je nuda. Kde ten povoz vězí tak dlouho?“ vzdychne chlapec.

Cech Šašků a kašparů má Síň Tváří. Jsou to řady vejdumků, na kterých je nakresleno líčení jednotlivých šašků. K vejci je připevněn papírek se jmény, která masku nosila. Některé papírky jsou veledlouhé a dávno přeškrtaná jména vybledla k nečitelnosti.
Paláci má také Síň. Plnou posmrtných masek předchozích Patriciů. Nejsou zde všechny, protože "... v některých případech nebyla hlava nalezena a když, tak byla nenapravitelně poškozena..."
V Pseudopolském Dvoře je Šuple. Obsahuje dvě škrabošky a jednu katovku. Maska je dobrá, ale když tak strašně zadrháváte, že než stačíte říct "Dej sem všechny prachy, babko!", babka stačí zavolat policii, tak tudy cesta nevede.