DMD č. 4. pro 4. 4. 2021. Téma: Soumrak soumarů

Lan XiChen vzal zavděk nabídce nižšího mladšího muže jménem Meng Yao, že mu poskytne přístřeší. Ukázalo se, že na kraji vesnice u nedalekého banánového háje převzal starý domek, který už nikomu nepatřil a dle svých možností jej učinil obyvatelným.

Lan XiChen nechtěl být na obtíž, ale Meng Yao prosil, aby zůstal pár dní a pak třeba odcestoval s nějakými obchodníky, kteří cestovali krajem. Zatímco jej Meng Yao nechal čekat ve svém domku, sám vyrazil obhlédnout situaci do okolí.
A pak se vrátil, na tváři posmutnělý výraz.

„Prý bude válka, mistře Zewu-June, to je pro obchodní karavany špatné. Žádná nejspíš nepojede…“

Adresáti: Nepojmenované ÚzP

Předmět: Fasování kancelářského papíru

Ahoj a dobrý den,
od devíti hodin se na dvoře u archivu vydává kancelářský papír. Prosím kolegy A, B a C, aby odnesli každý po dvou krabicích do podatelny, kopírky a na sekret (pro jistotou - šest krabic na každé z míst).

A protože chrabrých a svalnatých mužů na našem úřadu pozvolna ubývá, poprosím dámy, aby si každá došla pro dva balíčky. Nebojte, když vám dojde, vydáme vám další. A ne že jako minule každá popadne dvě krabice!!! Podle hygienických předpisů nesmíte tahat nic těžkého a nám jde o vaše zdraví.

Podepsán ředitel

Profesor Darax Kantello je zástupcem magické university v městské radě.
Po jednání chodívá pít do hospody U dobré míry.
"Tak co, jak to dneska šlo?" přisedl si profesor Leydenforz.
"Sedm hodin hašteření. Občas si říkám, proč já tu funkci vůbec bral.
Dneska si třeba handlíři přišli stěžovat, že jim muly, osly ani tažní koně nejdou na odbyt."
"Čím to?"
"Lidi mají více peněz. Létající koberce, démoničtí oři a samohybná kola jdou více na odbyt. Pentagramisti nabírají zasvěcence, a jejich nemrtví koně zastanou ty, co pojdou."
"Jestli teď hořekují, tak za pár let to můžou zabalit, pomalu se nám vrací magotechnologie."

„Kristepane, to je Soumarová z druhého patra! Syn se jim nedávno zabil na motorce a teď tohle! Soumar je chabrus na srdce, složí se z toho!“ běduje Milan.
Zatímco zbrkle shání kalhoty a telefon, Lada přiklekne k ledovému a ztuhlému tělu.
Nikde ani kapka krve.
Prohlédne si pečlivě naondulované mahagonové vlasy a lehký kožíšek se vzorem leoparda či nějaké podobné kočky. Zaťaté prsty pevně svírají ucho neporušené kabelky.
Opatrně mrtvou obrátí. Masivní zlatý řetěz na krku strašidelně zachřestí.
Silnou vrstvu líčidla poničila křeč, černé linky se rozpily do vrásek. Zatekly do prázdného důlku.
Z pomačkané tváře vytřeštěně zírá jediné oko.

Zprávy kdysi v dávnověku nosili poslové na soumarech, kočovníci a obchodníci. Pomalým metodám odzvonilo rychle. Přišli poštovní holubi. Některé obskurní magické komunity prý dodnes používají sovy. Ve Francii se experimentovalo s pneumatickou potrubní poštou*. V Rakousko-Uhersku vynalezli létající úřední korespondenci. Není nic lepšího, než když po ránu vyvětráte a zaútočí na vás několik stížností** s holubími křídly. Brrr.
Venku už se stmívá, když Aleksandr nastoupí do telefonní budky. Připadá si jako osel.
"Dobrý den," řekne, kdy policajt zvedne telefon. "Na něco jsem si vzpomněl. Ten mrtvý. Jmenuje se Kyrylo. Příjmení nevím."
"Vy jste kdo? Co s ním máte společného?"
Aleksandr zavěsí.