Jindřichova sklizeň

Zasej vítr a sklidíš bouři, říkal si po první sklizni Jindřich.
Ivan ležel na střeše Fanoušova bytu a křičel: "Sašo, ty vole, vidím pivní dráhu!"
Saša se na terase smál. A smál. A smál. A nevěděl čemu. I přesto, že mu došly cigarety.
Lynda procházela pokojem se záclonou ve vlasech a tvrdila, že je víla a křehká ženská bytost. To by nevymyslel ani Tolkien.
Fanouš se pokoušel vlézt do klece k Vincentovi, přesvědčen, že je též křeček a musí běhat v kolečku.
Jindřich sám to s širokým úsměvem pozoroval z otáčecí židle, na které seděl hlavou dolů.
Vypěstoval dobrou bazalku.