Starý muž

Měl bílý dlouhý vous a na hlavě už jen pár šedivých vlasů. Říkával, že je má z toho, jak moc přemýšlí. Seděl u stolu, jež byl masivní a na jehož výrobu padlo několik mladých dubů. Seděl v županu a přemýšlel. Na stole měl starý pergamen a brko namočené v inkoustu. Přál si, aby jeho myšlenky byly na papíře, aby byly věčné. Přál si, aby po sobě mohl zanechat něco víc. Aby někteří lidé věděli, že on, starý muž, žil. Ale nevěděl, jak to má udělat. A tak seděl a přemýšlel. Nemohl své myšlenky napsat, nevěděl jak, nikdy předtím to nedělal.