Ten, kdo mě hlídá

„Říkám mu Müller,“ vysvětlovala pobledlá dívka, když zapnula svůj příruční počítač. Mihotavé světlo se zformovalo se do podoby kocoura, „měl být zrzavý, ale tahle věc zvládne jen tuhle divnou oranžovou...“ Čtyřnožec se uraženě otočil a začal si čistit svůj dokonale bronzový kožíšek.
„Mívala jsem plyšového… modrého,“ zasnila se Elis a odhrnula si vlasy z čela, „…říkala jsem mu Geiger. Ani nevím, kde skončil...“
„Pomohl mi dojít až sem.“ Kocour se otočil zpět a pyšně se protáhl, aby se předvedl v celé své kráse.
„Skenoval mě… nás oba,“ zlomil se jí hlas, „kvůli ozáření…“
Elis jí dala napít.
„Je to hrdina.“