Dovolená snů

Moře bylo mírné a měkký bílý písek mi vrzal pod nohama. Ve sluncem zalitých důlcích zrála želví vajíčka.

Pomalu jsem Pavlovi odpouštěla. Stan, který se k ránu naplnil mravenci. Hašení vařiče. Porouchané auto.

Pořídila jsem pár hezkých selfíček. Nové plavky, bílá pláž. Slamáček, čerstvě umyté vlasy. Jenom škoda, že nikde nejsem s Pavlem. Musím to napravit.

Vrátila jsem se ke stanu. Pavel nikde. A u blízkého kiosku se tvořila hlasitá skupinka místních.

Čekala jsem dlouho.

Nakonec mě hlad, ale také strach o Pavla, přinutili se opatrně ke kiosku přiblížit.

Rozzářený Pavel seděl uprostřed party místních muzikantů a tloukl na buben.