Tak jsme tady!

Paul se Zedem šli snad věčnost. Cesta se z bílé začala pomalu barvit do oranžova. Pomalu sestupovali níž a v dálce viděli, že se cesta rozšiřuje v prostor. Po čase viděli i obrysy budov a postav.
...
Zed zaklepal na nejhonosnější budovu co našli. Dveře se pootevřely.
„Tak kde budeme bydlet?“ vychrlil na ně Zed rovnou. "Chci to nejluxusnější, co tady máte!"
„Kdo sakra jste, abyste si kladli podmínky?“ ozvalo se zevnitř. Ze dveří vystoupila rohatá postava.
„Uhodli jsme hádanku, zasloužíme si svůj ráj!“ trval na svém Zed.
„To tak. Takhle rozmazleného zákazníka jsme tu dlouho neměli. Do kotle s ním!“