Prázdno

Blik.
Blik.
Blik.
Už dobrou půlhodinu tupě zírám na prázdný Word. Kurzor pravidelně problikává a já jsem při každém dalším objevení té malé pitomé čárky čím dál zoufalejší a zároveň i vzteklejší.
Teď, když konečně nemusím nic dělat. Teď, když mám plno volného času. Zrovna teď, kdy by mi měl celý svět ležet u nohou a možnosti mé tvorby se rozpínat do nedohledné dálky, je inspirace nikde!
Proč? Co jsem komu udělala?
Zkusmo párkrát ťuknu do klávesnice několika prsty a doufám, že by třeba zvuk klapání písmenek mohl můj mozek nakopnout a vyburcovat k nějaké aktivitě.
Ale je to marné.