Nervy ze železa
Vlastně se nebral jako jeden z nich. Zářivě se usmíval a podepisoval fotky, ale vždycky si připadal jenom jako člověk... s nějakým tím obvodem a hračičkama navíc.
Copak mohl?
A jak mu celý svět, Rogers zejména, nikdy neopomněl připomenout, byl přece egocentrický, arogantní blbec.
Mohl riskovat, že ztratí ještě víc... možná úplně všechno? On?
„Ale můžeš to nezkusit?“ zeptala se jemně.
Pomalu k ní zvedl svůj pohled. Oči se mu leskly.
„Konečně jsem... si zapamatoval, že jsi na maliny alergická,“ pokřiveně se usmál.
„Na jahody,“ sevřela jeho ruku.
Tony Stark vsadil všechno na jedinou kartu, která zbyla. Nemohl to neudělat.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Mám ho prostě ráda, ať si je
Mám ho prostě ráda, ať si je arogantní a egocentrickej, jak chce. A mrzel mě ten konec, i když ty postavy tak dobře neznám a nesdílela jsem s nima zdaleka tolik jako jiný. :-)
Když jsi jedinej, kdo to může
Když jsi jedinej, kdo to může udělat, tak to prostě udělat musíš.
Přeze všechno je Iron Man
Přeze všechno je Iron Man sympatický hrdina.
Tohle je moc smutné...
Tohle je moc smutné...
Aby se člověk pousmál i u
Aby se člověk pousmál i u umírání, to umí fakt málokdo ;)
Sice jsem toho od Marvelu
Sice jsem toho od Marvelu neviděla zdaleka tolik, jako jiní, ale tuhle část náhodou znám. Líbí, Iron Man je přezevšechno úžasnej. :)