Marvel Comics

"Co je tohle?"

Tony nechtěl Captaina provádět po Stark Tower.

Neměl na vybranou. Hawkeye zmizel ve chvíli, když na prohlídku došla řeč, a Natasha vyhrožovala, že Tonyho zastřelí, pokud to po ní bude chtít.

"Anti-fluxový kapacitátor," odpověděl Tony, když si Cap odkašlal.

Rogers se zamračil. "A toto?"

"Univerzální multifunkční polyspínač."

S každým slovem Captainovy modré oči temněly. "A jak říkáš tomuhle nesmyslu?" ukázal na maličkou kovovou krabičku.

Tony se nafoukl jako balón. "Tak abys věděl, to není žádný nesmysl. Jde o super makrobiologické mikroskopické AI relé."

"Vzdávám to," povzdechl si Rogers. "Ty nejsi člověk, Starku, ale generátor náhodných slov."

"Hej!"

Nick Fury litoval dne, kdy zrekrutoval Starka k Avengers.
"Co měla znamenat ta šaškárna na tiskovce?"
Stark se zatvářil jako nevinnost sama. "Záchrana lidského života!"
Fury nadzvedl obočí. "Poslouchám..."
"V otázkách byla jedna pro Natashu... Jak si udržuje postavu do kostýmu. Kdybych si ji nepřivlastnil, skončilo by to přinejlepším ublížením na těle. Přinejlepším!"
Stálo to hodně přemáhání, aby nepraštil hlavou o stůl: "A to jste kvůli tomu musel chodit po stole a hrát si na topmodelku? Nešlo tu otázku prostě zahodit?"
Stark si uraženě odfrk: "A ochudit svět o tohle?" Ukázal na diskutované partie: "Nicku, ty nevíš, co je PR..."

Mít superschopnosti přinášelo mnohé výhody, říkala si. Když váš manžel (i vy) můžete zmenšit či zvětšit své tělo dle potřeby, váš milostný život tím netrpí, naopak. Dostat se do každého místečka, dotknout se i těch nejintimnějších a nejcitlivějších míst...
Svíjela se ve spárech vášně a neznalý pozorovatel by se mohl domnívat, že je v místnosti sama. Jen ona cítila, jak blízko jí byl, kam až zašel.
Když rozkoš konečně ustoupila, objevil se zpátky s úsměvem na rtech, jeho tělo mokré a zpocené.
"A teď si to vyměníme, malá budeš zase ty!" zvolal.
Ach ano, jejich milostný život rozhodně nudný nebyl.

"Ahoj."

"Ahoj."

Doreen se přistihla, že na něj zírá. Začervenala se a odvrátila zrak.

"Doctor Octopus?" zeptala se.

"Ne, Killer Croc."

"Sakra!"

"Přesně to jsem si taky říkal!" zazubil se na ni. Doreenino srdce vynechalo úder.

"Půjdeme na to?" vyrušil ji z myšlenek.

"Cože? Teď?" rozhlédla se kolem.

Tentokrát zrudl jako rajče on. "Myslel jsem ten souboj! Vlastně... teda..."

"Já rozumím," usmála se. "Pojď, porazíme ho!"

***
Doreen si uvědomila, že je do Spider-Mana zblázněná.

Málem ho po bitvě políbila... než jí po noze přeběhla krysa.

Toho dne si Squirrel Girl uvědomila, že není lepší antikoncepce než romantická procházka v kanálech.

Někdo3 vstoupil do místnosti

Někdo1: “DC je lepší!”
Někdo2: “Marvel je lepší!”
Někdo3: “Jsou stejné.”

Někdo1 + Někdo2: *knifecat.gif*

Někdo3: “Batman a Ironman. Miliardáři. Vynálezci. Oba rodiče RIP.”

Někdo1: “To ale nemůžeš srovnávat…”

Někdo3: “Deathstroke a Deadpool. Žoldáci. Regenerační schopnosti. Oba dva idioti.”

Někdo2: *heavybreathingcat.gif*

Někdo3: “Green Arrow a Hawkeye. Řekl tu někdo luky a šípy?”

Někdo1: “Není už čas spát?”

Někdo3: “Jason Todd a Bucket Barnes. Postradatelní sidekickové. Mrtví, až na to že ne. Po smrti víc cool než za života.”

Někdo2: *deadcat.gif*

Někdo3: “Už si rozumíme? Jestli ne, měl bych tu ještě jednoho Aquamana s Namorem.”

Nejdřív si Jane byla jistá, že to je Thor. Kdo jiný by vytvářel Einstein-Rosenův most uprostřed pouště v Novém Mexiku. Jenže když dorazily na místo, stálo uprostřed očouzeného kruhu země...
"Prase," zamumlala konsternovaně: "Prase v kostýmu Spidermana. A kolem hlavy mu létají hvězdičky."
Stvoření zaklepalo hlavou a hvězdičky se rozprchly. Vyskočilo na nohy.
"Lady Jane!" zakvičelo: "Lady Jane, nesu zprávu..."
Zabzučela elektřina. Stvoření s sebou chvilku cukalo ve vzduchu a pak se zhroutilo do kouřící hromádky.
"Darcy! Už zase?"
"Je to mluvící prase! Lekla jsem se!" Ohradila se, taser pořád výhrůžně před sebou. "A navíc..."
Zarazila se.
"Taky cítíte slaninu?"

Svět se změnil, a rozhodně ne k lepšímu.
Ty tam byly časy, kdy mohl slušný obchodník sehnat Starkovy zbraně za pár šupů a obratem je pak prodat za tisíce do nějaké zemičky na pokraji občanské války. Pryč bylo dohadování o cenách nad sklenkou dobré whisky, pryč byly slevy pro staré známé a pistole zdarma k bedně granátů.
Stark se rozhodl, že si bude hrát na hrdinu, a on z toho vyšel o jednu ruku chudší.

Byl čas se posunout dál.

Vyťukal do telefonu nové číslo s americkou předvolbou.

"Eriku? To jsem já, Klaude. Chci si promluvit o té tvojí nabídce..."

Probíhala bitva o New York. Thor se oháněl kladivem a srážel mimozemšťany, když si všiml svého adoptovaného bratra. "Loki!"

Jmenovaný se na něj otočil. "Thore! Jdeš právě včas, abys viděl Midgard padnout! Zanedlouho mi bude tenhle svět říkat pane!"

"Nedělej to!"

"Kdo mě zastaví? Tu směšnou bandu, co si říkají obránci, jsem rozdělil. Jsou směšní a nedokáží se shodnout. Tady budu vládcem, jak mi bylo souzeno!"

"Lidé nechtějí jednoho vládce. Tady se o vládu dělí. Přesně jak otec vždycky říkal, rozděl se a panuj!"

"Vážně? To "se" mi asi uniklo," ušklíbl se loki a plynulým pohybem přesekl útočícího vojáka vejpůl.

Tony Stark stál v domě Doctora Strange v New Yorku a prohlížel si iluzivní obraz kamenů nekonečna. Vedle něj přešlapoval nervózní Bruce Banner a kousek od nich postávali s vážnými výrazy ti čarodějové. Vypadalo to zle, ale Tony si nebyl jistý, jestli to doopravdy bylo tak špatné, jak říkali. Podle toho, co slyšel, byl Thanos fialový obr, který pracoval převážně sám. Nebojovali snad i s horšími?

Svolá ostatní Avengery a společně ho sundají, jako to vždycky bylo. Když se dali dohromady poprvé, porazili boha! Budou to všichni na jednoho. Na jednoho a možná pár dalších. Co by se mohlo pokazit?

Genocida je mnohem těžší, než by se mohlo zdát. Ne kvůli morálce, chápete, s tím jsem nikdy problém neměl. Ale sehnat ochotnou armádu, všechno to logisticky vyřídit, aby to opravdu byla půlka obyvatel a třeba ne třetina, to je vyloženě noční můra. A tu armádu musíte přesouvat, je to pomalé až běda.
Ale s rukavicí stačilo jediné lusknutí prsty, jeden úkon a všichni byli pryč. Přesně polovina zmizela v prachu. Vesmír konečně v rovnováze.
Zasloužený důchod a odpočinek, pocit dobře odvedené práce. Vše tak, jak má být.

Popravdě nechápu, proč si to ti Terrané a jim podobní berou tak osobně.

Začínala jako bod. Malý nekonečně těžký žhavý bod. Přehřátý. Pod tlakem, který samozřejmě v určitém okamžiku překročil mez. Takový malý Velký třesk. Začala se rozpínat. Rovnoměrně vyplňovala prostor. Spalovala všechno, čeho se dotkla. Ničila. Bořila. Zabíjela. A pak, v určitém okamžiku dosáhla mezní velikosti. Začala se hroutit zpátky do sebe. Stahovala se z dobytých pozic. Odcházela a nechávala za sebou jen zmar a zkázu.
Když se stáhla zase zpátky do malého nekonečně těžkého žhavého bodu, probudil se doktor Bruce Banner nahý v epicentru Hulkova řádění. Zuřivost ustoupila. Zbyla jen vzpomínka na spalující žár. Jako by se díval přímo do slunce.

Loki spokojeně kráčel lesem s pytlem přes rameno, než dorazil ke kusu velké šedé skály. Sundal pytel a zaťukal na kámen. Po chvíli čekání se skála rozestoupila a ven vykoukl kus hlavy malé holčičky.

"Ahoj, Helo," usmál se Loki.

"Čau, tati," pozdravila Hela a ustoupila ode dveří, čímž odhalila svou mtrvou polovinu tváře.

Loki vešel dovnitř a byl málem poražen osminohým koněm, který se mu hnal v ústrety. Na podlaze kolem celé místnosti se vinul obrovský had.

"Děti, řekněte Fenrymu, že jsem doma, mám pro vás nějaké suvenýry z Midgardu. Až tu planetu ovládnu, mohli bychom tam zajet na prázdniny!"

Duše: “Bože, mám stížnost!”
Pánbůh: “Á, Steve Rogers, naše oblíbená dušička, statečný hrdina, obránce spravedlnosti… Ty ses poved, kluku ušatá!”
Duše: “Pochybuji.”
Pánbůh: “Ale copak? Nějaká reklamace?”
Duše: “Bože, dals mi šedesát kilo, skoliózu a astma. Jak přesně očekáváš že budu bránit spravedlnost?”
Pánbůh (mentorsky): “Silná vůle jest nejlepším prostředkem!”
Duše: “Jdou mi vidět žebra!”
Pánbůh: “A krásná!”
Duše: “Bože, žádám svaly. Aspoň něco. Postranní bicáček. Nenápadný deltoid? Irelevantní trapézek! COKOLI!!??”
Pánbůh: “Hm. Co takhle pěkný zápal plic?”
Duše: “…”
Pánbůh: “STANIŽ SE!”

Pánbůh (spokojeně): “Tak rád pomáhám lidem…”
Pomocný anděl (k Pánubohu): “Někdy jsi vážně svině.”
Pánbůh: “Však já vím.”