D10 - Brána domů

"Touhle bránou se dostaneš na místo, odkud pocházíš, ale jen za určitou cenu," řekli bratři.
"Nejde to jinak?"
"Musíš si zvolit, příteli," řekl Michal. "Jiná možnost není," doplnil Honza.
"Nemohu ti donést tu květinu..." mumlal jsem nerozhodně.
"V tom případě navždy zůstaneš vězněm tohoto světa a už nikdy nebudeš moci odejít."
"Ale pokud odejdu, tento svět zanikne a všechen lid zemře."
Na obloze se objevila záře. Bratři dál klidně seděli na svých židlích.
"Cožpak jsi neslyšel píseň o bratřích, ve které se zpívá, že jeden bratr uloží květ ke spánku a druhý bratr jej opět probudí?" usmál se upřímně Honza.