Pravda o nádorech
„Já si říkal, proč tu máte v knihovně celej foch tý samý knížky a ono to jsou všechno různý díly. To je fakt tolik nádorů?“
„Jo, to je klasifikace Světový zdravotnický organizace, jednotlivý díly jsou podle orgánových systémů. Podle zařazení tumoru se pak odvíjí jeho další léčba.“
„Takže tam je veškerá pravda o nádorech?“
Povzdechnu si: „Je tam stav našich současných znalostí. Někdy nádor sice sedí přesně do určité kategorie, ale stejně se chová jinak. A někdy ani prostě nikam zařadit nejde.“
„Takový vědy a furt taková nejistota.“
„Někde v té naší exaktní medicině přece musí být prostor pro zázraky.“
Většina nádorů se chová podle knížek, ale některý nádory ty knížky holt nečtou…
Člověka po pár letech v oboru už moc lidských osudů nevykolejí, ale jsou diagnózy (hlavně u dětí), který seberou i otrlého. Pak se ale zase tak stane, že se člověk kvůli něčemu prohrabává archivem a zjistí, že někdo, kdo by měl bejt podle všech knížek už mnoho let po smrti, si ještě celkem spokojeně žije…
Toto drabble vzniklo ze zamyšlení nad jedním Faobovým komentářem k nějakému předchozímu drabbleti, že bychom chtěli, aby medicína byla: ano, ano; ne, ne. A ono to pořád tak nějak výchází spíš na to: Co je pravda?
Čímž děkuji komentujícím (a omlouvám se, že fakt nestíhám číst…)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Já bych si zrovna teď jeden
Já bych si zrovna teď jeden zázrak moc přála.
Ale obávám se, že se konat nebude a to mě moc tíží.
:-(
:-(
Držím palce...
Držím palce...
Taky držím palce.
Taky držím palce.
To já taky, ten samý. :(
To já taky, ten samý. :(
HCHO, moc pěkné.
Hodně síly...
Hodně síly...
To je hrozně zajímavý. A díky
To je hrozně zajímavý. A díky za poslední větu, je krásná a nadějná..
Škoda, všechno je ještě
Škoda, všechno je ještě takové zvláštní a nejednoznačné. Ale někdy se v tom skrývá i trocha naděje. Moc dobrá stoslovka.
Pěkně jsi to napsala.
Pěkně jsi to napsala. Poslední věta s vetknutou nadějí zahřála.
Perfektní je to, ano, ano,
Perfektní je to, ano, ano, nevíme všechno, a doktoři občas lavírují, zda nám to přiznat... Poslední věta je úžasná.