Plán.

Svítání.

Geralt se protáhl tiše uličkou podél stěny a pokračoval dál směrem k věži.

Nechtěl být spatřen více než bylo potřeba. Ranní dřímot města mu plně vyhovoval. Hlavně nikoho nepotkat, nevidět cizí vyděšené oči, odplivnutí, skryté nadávky. Stačí řešit co přijde, stačí, že bude muset vést jednání, které nikdy nevyhledával.

Zvuk zvonů jej překvapil, nečekal jej takto brzy. Bylo to příliš brzy, příliš nahlas a úplně všude.

Město se probouzelo. Slyšel vzdálené láteření, nadávky, ale i dívčí zpěv. Kroky v uličkách poblíž, zvučný mužský hlas odrážející se od kamenných stěn.

Nespatřen neprojde. "Ale vadí to?", položil si otázku.
Úkol nepočká.