Co nejvíc zraňuje
Nahrazuji téma z 10.4. "Neslučitelné ze životem."
Pomalu, ale jistě mi tu vzniká sandmanovská tragikomická minisérie. Drabble navazuje na tři předchozí stoslůvky.
"Musíme se přestat takto potkávat."
"Proč? Chceš snad naši hru vzdát?" hladila rukou vlnky moře, z něhož ji přesně před rokem vylovil. Tak se poprvé setkali.
Sen nepůsobil nostalgicky. "Ne. Lidské bytosti se nemohou utápět ve snech a zapomenout žít. Je to neslučitelné se životem."
Pomalu se k němu otočila. Lítost v jeho očích byla horší, než kdyby se na ni zlobil. "Já před životem neutíkám!"
Neuhnul pohledem. "Jsi si jistá?"
Nic neřekla. Ne, nebyla.
Místo toho k němu natáhla ruce. Morfeus zprvu ztuhnul, ale dovolil jí, aby ho objala.
"Proč to tak bolí?" zašeptala.
"Protože jsi stále naživu," odpověděl.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.