Život v krabici
"Dej to do té krabice..." "Pomoz mi utáhnout provázek..." "Ne, váza od babičky nemůže mezi hrnce..."
Takové a podobné věty jsem slýchala často.
Ani mi nepřišlo na mysl, že není normální se neustále stěhovat.
Nejprve z Fulneku do Ostravy kvůli tátově práci. Pak nás posunuli o kus blíž centru - rekonstrukce domu. Následovala Poruba, Brno, Újezd u Brna (studentský privát) a pak zpět do Ostravy. A znovu jsem proskotačila několik adres - ach ty změny.
Nakonec se mi podařilo spustit kotvu, zapustit kořeny - v Lutyni, s mým mužem.
V kraji, kde se narodila moje maminka.
Konečně jsem trvale doma.
Již 21 let.
Když jsem to jednou počítala, tak i s přesuny v rámci Ostravy, Brna a zase Ostravy (Vždy se našel důvod, proč se přestěhovat o kus dál), změnila jsem adresu celkem 18x.
Nejspíš nejsem rekordman, ale nejvíc těch stěhování se událo v době, kdy jsem byla dítě - student - mladá maminka...
To pak má velký vliv na vaše zapadnutí v okolí.
Paradoxem je, že i v Lutyni znám - no cca - tak 20 lidí - dodnes.
Více jich mám v sousední dědině na cvičáku.
Takový malý stěhovavý introvert.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jak dobře rozumím
Přesne rozumím tomu pocitu ze stěhování...vlastně jedinné kořeny co doted mám jsou ty na chatě. Jinde se to pořád mění
Moc pěkné
V době svého studijního
V době svého studijního pobytu na Jižní Moravě jsem koukala, jak celé rodiny jsou neustále u sebe a neodchází.
Zadna duchaplnost me nenapada
Zadna duchaplnost me nenapada, ale drable se mi libi
Moc děkuji :)
Moc děkuji :)
Právě jsem spočítala,že
Právě jsem spočítala, že posledních patnáct let bydlím na své desáté adrese. A s kamarády to mám taky podobně. Jsou roztroušení všude, kde jsem kdy bydlela. Ráda čtu tvé vzpomínky. Často rezonují s mými.
Děkuji.
Děkuji.
A víš jak se to říká - podobné osudy při sobě stojí, někdy je náhoda tichounce spojí :)
Líbí se mi ta souhra
Líbí se mi ta souhra životopisu a zeměpisu.
Díky, moc :)
Díky, moc :)
Taky mám za sebou hodně
Taky mám za sebou hodně bydlišť, takže chápu, moc pěkné.
Jako malé mi to přišlo
Jako malé mi to přišlo normální, pak už ne, ale jinak to nešlo.
Říká se, kolik jazyků umíš,
Říká se, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. A platí i obměna, kolikrát se stěhuješ, tolikrát jsi člověkem?
Snad v dobrém.
Snad v dobrém.
Odevšad jsem si uchovala dobré vzpomínky, i když někdy to málem nešlo.
Vůbecsi to neumím představit
Vůbecsi to neumím představit – asi bych se z tolika stěhování zbláznila a muse se odstěhovat do léčebny :D
Prý lepší vyhořet... tak ne,
Prý lepší vyhořet... tak ne, to by mi nezůstaly památky a fotky a bedny na půdě.
Za těch 21 let jsem je pro jistotu nevyhodila, co kdyby :D
Tolikrát jsem se nestěhovala,
Tolikrát jsem se nestěhovala, ale se zakotvením to mám podobné. Až teď pociťuji, že snad...
Ono to stačí párkrát, je to
Ono to stačí párkrát, je to prostě změna.
Chápu, taky jsem se stěhovala
Chápu, taky jsem se stěhovala. Sice jen osmkrát, ale z toho čtyřikrát co ciziny...
Tady smekám, to asi jediné
Tady smekám, to asi jediné bych nezvládla.
Jenže u mne je bariéra jednak jazyková (do hlavy mi to moc neleze :D ) a pak jídelní - já prostě miluji české jídlo a jinde se moc nenajím :D